Nezaměstnanost začala klesat mnohem dřív a mnohem rychleji, než analytici trhu předpokládali. Od února roku 2010 se situace neustále zlepšovala. V únoru byla 9,9procentní a v červnu už činila jen 8,5 procenta. „Tvrdilo se, že trh práce má vždycky zpoždění za ekonomikou, že nezaměstnanost přestane růst až někdy poté, co se ekonomika zotaví. A ono je to zatím tak, že trh práce zareagoval rychle,“ říká Milan Jasný.
Sezonní práce tento fakt ovlivnit mohly, ale ne zásadně. „V září zase ovlivní nezaměstnanost to, že na pracovní trh vstoupí absolventi. To se opakuje každý rok,“ říká Jasný. Šanci mají flexibilní úvazky Větší vliv proto měly alternativní úvazky, které se stávají v České republice stále populárnějšími a o jejichž lepší právní úpravu se zajímá i vláda. „Vláda také musí šetřit, takže možná bude sama zkoumat, jak těchto nástrojů využít a jak ušetřit na mzdových prostředcích, pokud budou někteří zaměstnanci pracovat na zkrácený úvazek,“ předpovídá Jasný.
S alternativními úvazky jsme přesto podle jeho slov stále pozadu oproti Evropské unii. Podle personalistů k nám trend přichází a řeší se až jako důsledek krize.
Dnešní pracovní trh ovlivňuje také velké množství kandidátů, z nichž je obtížné si vybrat. Paradoxně tak nastává nedostatek lidí na trhu. „Ten nedostatek je tak silný, že některé firmy uvažují o speciálních náborových kampaních. Také nás někteří naši klienti požádali, abychom jim pomohli najít vhodné kandidáty, protože tradiční způsoby nezabírají,“ říká Jasný. Tento jev se podle něj objevil v posledních třech měsících.
Společnost LMC už proto oslovilo několik firem s žádostí o pomoc při přípravě velkých náborových kampaní. Vhodné pracovníky marně hledají například v bankovnictví, které i v krizi dokázalo expandovat. Roste i poptávka po místech Ohlasy na jednotlivé pozice se přitom znásobily. „Před dvěma roky jsme registrovali osm až devět odpovědí na inzerát, dnes je to až čtyřicet,“ říká Jasný.
Dramaticky se tak zvýšil počet kandidátů, které musí personalisté prověřit. To se projevuje i na kvalitě služeb, jež jsou firmy schopny poskytnout. Nezvládnou-li nápor, má to negativní vliv na jejich značku. „Podle našich dat firmy v průměru reagují až za dvanáct dnů, což je neuvěřitelně dlouhá doba. Pokud to převedete na byznys a uvědomíte si, že jako zákazník čekáte dvanáct dnů na první reakci, tak je to něco nepředstavitelného. Víme přitom, že nejlepší firmy jsou schopné reagovat do tří dnů,“ tvrdí Jasný.
Tyto firmy ale začaly kvůli náporu využívat program, který odpovídá uchazečům místo personalistů. „Jde o software, který dokáže pracovat s velkým množstvím kandidátů, ale personifikovaně. Uživatel na druhé straně nepozná, že s ním komunikuje stroj,“ říká Jasný.
Podle Milana Jasného si zaměstnavatelé i přes množství kandidátů stěžují na to, že nemohou najít nikoho vhodného.
„Říkám tomu druhé zamrznutí pracovního trhu. To první proběhlo v roce 2009, kdy zamrzla nabídka firem. V panice z přicházející krize tehdy společnosti okamžitě zastavily rozjeté nábory. Přestože nutně potřebovaly lidi, měly příkaz nenabírat. Teď jde o zamrznutí spíš na straně uchazečů. Kvalifikovaní odborníci stále vnímají situaci jako nejistou, a pokud nemají vyloženě velký problém ve stávající práci a nejsou silně nespokojeni, nejsou ochotni práci měnit ani se hlásit na nabídky. Nemají tu motivaci,“ říká Jasný.
Před třemi roky se přitom pracovníci dívali po trhu a snažili se hlásit na nabízené pozice, čímž dopomáhali větší cirkulaci na pracovním trhu. Dnes pro ně nový šéf, kterého nikdy předtím neviděli, a tříměsíční zkušební doba představují faktory, jichž se obávají.
Velké přesuny se děly například v marketingu, kde začal počet nabízených pozic ubývat a zaměstnavatelé se naopak soustředili na obchodníky, budování prodejních sítí a na zajištění odbytu.
