Dopoledne se zde sešli zástupci občanských iniciativ, odpoledne tu položil kytici ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a v podvečer premiér Bohuslav Sobotka s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (oba ČSSD).
Schwarzenberg: stydím se, co jsme s nabytou svobodou udělali
Podle Sobotky Palach přinesl největší oběť, a ačkoli se mu nástupu normalizace zabránit nepodařilo, jeho čin trvale zůstal v českých dějinách. „V době, kdy už se začal komunistický režim hroutit, tak se Jan Palach stal znovu symbolem,“ připomněl premiér takzvaný Palachův týden na počátku roku 1989, který přispěl k pádu komunismu.
Také podle Dienstbiera pomohl Palachův čin na konci 80. let k vyburcování lidí. „Ta vzpomínka na Jana Palacha lidi z letargie přeci jen po 20 letech probudila,“ domnívá se syn předního disidenta Jiřího Dienstbiera staršího.
Památce Palacha se u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech poklonil také předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj byl Palachův čin nesmírnou obětí, kterou chtěl zachránit čest národa. „Když se podívám, co jsme s tou svobodou udělali, tak se stydím,“ řekl.
Palachův dům jako připomínka absolutní oběti
Národní muzeum chce do roku 2018 zřídit v Palachově rodném domě ve Všetatech na Mělnicku muzeum. Dům pořizuje za 1,7 milionu korun. Podle Hermana je totiž důležité studovat také Palachův odkaz. Lidé by si podle něj měli uvědomovat hodnotu svobody a nesmí dovolit, aby jim ji někdo ukradl.
Památník v domě ve Všetatech by měl proto mít uměleckou a historickou hodnotu a vést návštěvníka k zamyšlení nad absolutní obětí. Zástupci muzea nechtějí, aby z domu vznikla jen „nostalgická světnička“. Dům nikdo dlouhodobě neobýval a je ve špatném stavu, nedochovaly se ani žádné předměty z doby, kdy v něm Palach žil. Budova bude proto muset projít zásadní přeměnou. Na jaře bude proto vypsána architektonicko-výtvarná soutěž.
„Palachův čin byl výčitkou za smíření se s nesvobodou,“ uvedl při vzpomínkovém aktu v chrámu sv. Mikuláše patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. Připomněl i protikomunistické protesty, které se konaly na konci 80. let vždy v polovině ledna, pak získaly název Palachův týden.
Mezi několik desítkami přítomných byli vedle politiků a církevních představitelů i profesor Jakub Trojan, který se s Palachem znal, a další pamětníci události před šestačtyřiceti lety.
Pietní akt se konal i před budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde v 60. letech Palach studoval. Rektor Tomáš Zima připomenul, že Palachův statečný čin semknul statisíce lidí, ale normalizaci nezabránil. Přesto by neměl být zapomenut.
