Výjimečně kamarádské vztahy pěstují obyvatelé Loštic a Obectova na Šumpersku. Každý Štědrý den se dopoledne sejdou v lesích nedaleko myslivecké chaty, která už vzhledem ke svému určení nemůže mít jiný název než U Huberta. Společně si popijí pro zahřátí, zahrají na dudy či akordeon, dají si něco na zub nebo si jen tak povídají a smějí se u rozdělaných ohňů. Tradici, která trvá už 26 let, původně založilo pár lidí, kteří si chtěli zpestřit svátky. „Na začátku nás bylo snad jen šest, teď už tam chodí desítky lidí,“ popisuje paní Markéta z Loštic, která u zrodu milé tradice stála.
Pohodová atmosféra, za níž mnoho lidí před Vánoci jezdí na sváteční trhy do německých měst, nemusí být doménou pouze našich západních sousedů.
Cesta k myslivecké chatě vede lesem a procházku zvládají i malé děti. Ty, kteří už po svých putování do kopce nezvládnou, ochotně přivezou místní automobilem, aby o společný zážitek nepřišli. Radost ze setkání je pak o to větší. Místo na kopci mezi obcemi Vlčice, Jeřmaň a Obectov kříží čtyři lesní cesty. Na téhle křižovatce stojí velký strom s obrázkem svatého Huberta, který je patronem myslivců.
Lesní křižovatka se od počátku jevila jako místo příhodné pro sousedské setkání. „Pozvali jsme Obectováky a měli připravené pohoštění. A oni říkali, že nám to musí oplatit. Tak jsme se dohodli, že se budeme každý rok střídat. Jednou dělá pohoštění Obectov, další rok Loštice,“ vysvětluje paní Markéta. Díky tomuto zvyku bývá v obřích várnicích tradiční zelňačka a také punč a svařák. Chybět nemůžou ani chleby s tvarůžky, které se vyrábí právě v Lošticích. Obec ležící na řece Třebůvce je proslavena touto aromatickou pochoutkou a dokonce má i Muzeum Olomouckých tvarůžku, do kterého míří spousta turistů.
Punč.
Sousedské slavnosti
Podobná sousedská setkávání pěstují třeba v Německu. Za hranicemi jsou během roku běžné třeba populární strassenfesty čili pouliční setkání, při nichž se obyvatelé nejbližšího okolí potkají před svými domy, společně jedí, pijí, hrají hry či se jinak baví. Vlivem dlouhé doby totality, ale i poválečného vysídlení pohraničí, se v Česku podobné aktivity v minulosti výrazně omezily. Až po sametovém tání ledů se situace opět lepší.
Důkaz, že hranice jsou pouze myšlené čáry na mapách, objevili na Velké Javořině. Podobně jako Obectované a Loštičané se v Bílých Karpatech každoročně o poslední červencové neděli potkávají Češi s někdejšími federálními bratry a sestrami ze Slovenska. Neslaví sice Vánoce, ale účel setkání je velice podobný. Být spolu a vzájemně se bavit.
Myšlenka setkání na Velké Javořině je mimochodem úplně stejně stará jako idea bratření Loštic a Obectova – 26 let. V roce 1992 vznikla jako protest proti rozdělení Československa. Slavnosti navazují na tradici setkávání Štúrovců s osvícenci z tehdejších Čech. Téměř kilometr nad mořem navíc Češi a Slováci společně slaví také Silvestra.
