Jak se blíží chvíle, kdy nám kvůli vysokým výkupním cenám za proud z fotovoltaických panelů stoupnou účty za elektřinu, množí se i nápady, jak předpokládané zdražení kompenzovat. Zatímco v koaličních řadách klíčí plán kompenzovat penězi, které by se vybraly na dodatečném zdanění podnikatelů s fotovoltaikou, mezi průmyslníky získává podporu návrh, aby ty kompenzace platil stát z prodaných emisních povolenek. Z pohledu průmyslníka jsou tržby z povolenek peníze, které stát stejně vytáhl z průmyslu, takže by se touto cestou aspoň zmírnila prvotní nespravedlivost. Vládě však závazek investovat trvale jeden konkrétní příjem do jedné výdajové kategorie nutně omezuje manévrovací prostor.
Pak je tu ještě jakýsi smysl pro spravedlnost. Šíří se názor – třeba z úst Jaroslava Míla –, že vinu za sluneční katastrofu nese stát, neboť podmínky vytvořené politiky může každý podnikatel bez uzardění využít a během hry už se nesmějí měnit pravidla. Tento obor podnikání byl ovšem od začátku zcela závislý na politické vůli. Podnikání, které se tak výrazně promítá do života normálních lidí, je politikum a představa, že už do něj politici po porodní asistenci nesmějí sáhnout, neobstojí. Vláda by tedy měla prosadit dodatečné zdanění solární branže a nestydět se u toho.
