Nejvyšší prioritu dali robopsychologové z Asimovových příběhů příkazu, který znemožňuje robotovi jakkoli ubližovat člověku. Robot zabiják byl ve světě vytvořeném klasikem žánru sci-fi vnímán jako zrůdná anomálie. S odstupem šesti desetiletí se stali zabíjející roboti cílem oficiálních vývojových programů.
V bojích v Iráku a Afghánistánu je vedle vojáků zapojeno také zhruba pět tisíc robotů. Většina je určena k likvidaci náloží nebo pro průzkum. Další roboti mohou být využiti například pro dopravu materiálu nepřístupným terénem. Zajistí ji obrněné nákladní automobily řízené na dálku.
Někteří roboti nesou střelné zbraně. Ti jsou ovládáni člověkem a mohou zahájit palbu na povel přicházející ze vzdálenosti až 1000 metrů. Zatím nebyl oficiálně zaznamenán případ, kdy by tito roboti někoho zabili. To už nelze říci o bezpilotních letadlech, která jsou ovládána na dálku ze země a nesou řízené střely nebo bomby. Při útocích bezpilotních letadel přišli o život lidé. Mezi padlými byli i nevinní civilisté včetně dětí.
Zodpovědnost za každou akci ozbrojených robotů nese člověk, který je ovládá. Roboti nedokážou zabíjet z vlastního popudu. Zatím to neumějí, ale brzy se to zřejmě naučí. Vývoj spěje nezadržitelně k autonomním bojovým robotům.
Vojáci se zabývají zcela seriózně projekty, které mají vyústit ve vznik robotických bojových jednotek. Ve snaze zvýšit bojovou sílu a zároveň snížit rizika pro vojáky plánují generálové vytvoření „smíšených“ jednotek. Počty robotů nasazených do bojových akcí by měly několikanásobně převyšovat počty „živých“ vojáků. Při tak masivním nasazení bojových robotů je už velmi obtížné jednotlivé stroje řídit a rozhodovat, jak se zachovají v konkrétní situaci. Velmi ošemetné situace čekají na bojující roboty ve chvíli, kdy budou muset rychle a spolehlivě odlišit civilistu od přímého účastníka bojů. To je často problém i pro zkušené vojáky.
Zvláště nepřehledné bývají boje proti povstalcům v městské zástavbě. V těchto konfliktech bude stát robot opakovaně před nejednoduchou volbou, zda zmáčknout spoušť zbraně, nebo nechat člověka jít.
„Zatím neexistuje počítačový logický systém, který by si dokázal poradit s obrovským množstvím podmínek, za kterých je použití smrtící síly nevhodné a nepřiměřené,“ konstatuje v komentáři pro vědecký týdeník Science počítačový odborník Noel Sharkey z University of Sheffield.
