Druhý den návštěvy metropole Pavel zahájil ráno v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v areálu Emauzy, kde se seznámil s fungováním Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR).
Na debatě se Pavel podle svých slov od zástupců města dozvěděl, že stát stále není schopen decentralizovat státní moc na ty úrovně, kam by měla patřit a že obce jsou při svém rozvoji zatíženy nutností obracet se na velké množství různých institucí.
„Zaznělo číslo, že jedna změna v územním plánu se rozesílá na 125 míst,“ řekl s tím, že komplikovanost procesu prodlužuje povolení stavby i na osm či deset let. „Mě velice překvapilo, že jsme v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě,“ uvedl prezident.
Dodal, že v debatě zmiňovaným problémem je i nepředvídatelnost soudů, které i ve stejné kategorii případů rozhodují různým způsobem. Prezident podle svých slov otázku zjednodušení povolovacích procesů plánuje otevřít při plánovaných jednáních se zástupci vlády.
Začalo to působivou vizuální prezentací @iprpraha ohledně budoucnosti Prahy a pokračovalo debatou za účasti @prezidentpavel. Pan prezident se zajímal, jak může ze své pozice pomoci při prosazování stavebních projektů, které jsou pro metropoli klíčové. Řeč byla o strategickém… https://t.co/3g1jAeAX3q https://t.co/iYzBVmaOlD
Bytové otázce v Praze by podle Pavla mohlo částečně předcházet pozvednutí kvality života v dalších regionech, zlepšení dopravy nebo posílení práce na dálku. „Praha je magnetem, který přitahuje lidi z celé České republiky a z řady míst EU. Musíme pozvednout kvalitu života v regionech. Když se zvýší, stejně jako úroveň práce na dálku, lidé budou moct zůstávat v regionech, kde jsou nižší náklady na život,“ dodal ke středečnímu jednání.
Prezident ve středu navštívil také staveniště linky metra D, kde ocenil její komplexnost a náročnost projektu. „Stavba metra D je náročná činnost, provádí se v husté zastavěné oblasti. Je dobré se přesvědčit, proč je to tak časově a finančně náročné,“ zhodnotil.
V souvislosti s velkými pražskými projekty, jako je právě metro nebo vnitřní okruh, se na schůzkách s ministry bude mimo jiné zajímat o jejich financování, řekl.
Návštěva dalších krajů až po prázdninách
Návštěvu hlavního města zakončil prezidentský pár v nízkoprahovém centru Jahoda na Černém Mostě, který patří k oblastem s velkým počtem sociálně slabších rodin. Organizace Jahoda mimo nízkoprahové kluby provozuje i školku, rodinné centrum či terénní program pro děti a dospívající.
„Je to jedno z center, jehož cílem je náplň programu pro děti, které jsou ze sociálně slabších rodin. Pokud nemají vyžití, mohou se dostat do problematických skupin,“ vysvětlil Pavel, proč si pro svou návštěvu zvolil právě centrum Jahoda.
Záležitosti a problémy dalších krajů bude Pavel řešit až po letních měsících. „Budeme se bavit o tom, do jaké míry je možné decentralizovat státní správu a převést kompetence na obce,“ přiblížil. „Nechci si odškrtnout návštěvu čtrnácti krajů. Ale skutečně řešit problémy, o kterých jsem se tam dozvěděl. Pozorně jsem naslouchal, dáme si dohromady poznámky, abychom věděli, kde jsou problémy podobné,“ dodal.
Pavel už absolvoval návštěvy Moravskoslezského kraje, Libereckého kraje a Kraje Vysočina. Ještě před ujmutím se prezidentského úřadu navštívil Ústecký a Karlovarský kraj. Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman také zejména během svého prvního mandátu vyjížděl do krajů, na oficiální návštěvě Prahy však nikdy nebyl.
Ve škole vyzval k toleranci
Pavel při úterní části návštěvy na magistrátu řešil se zástupci města a jeho částí zejména kapacity ve školství, dotkli se i dopravy či bydlení.
Stát by podle prezidenta mohl využít část peněz z plánované půjčky od Evropské komise na posílení školských kapacit v metropoli, svou roli prezident vidí v propojování lidí na různých úrovních. Ve společnosti podle něj přetrvává netolerance k odlišnosti. Vyzval ke změně tohoto postoje.
Před návštěvou magistrátu prezident i se svou chotí Evou Pavlovou dorazil do ZŠ Cimburkova na Žižkově, kterou pochválil za práci s dětmi vyžadujícími speciální přístup. Zúčastnil se pietního shromáždění k uctění památky obětí komunismu na Újezdě, kde uvedl, že lituje období své nevědomosti před rokem 1989, kdy systémová selhání komunistického režimu pokládal za chyby jednotlivců.
V Libni v podvečer spolu s předsedkyní Akademie věd (AV) ČR Evou Zažímalovou otevřel prezidentskou knihovnu T. G. Masaryka, která se nachází v prostorách Masarykova ústavu a archivu (MÚA) a je v ní asi 200 tisíc svazků z osobního archivu prvního československého prezidenta.
