Zeman navrhl na ústavní soudce Tomkovou, Filipa, Fenyka a Sládečka

"Tam, kde mi ústava dává možnost někoho navrhovat, ať už je to ústavní soudce nebo kdokoliv jiný, vždy navrhnu toho, koho pokládám za profesionála a pečlivě se vyhnu amatérům," uvedl Zeman. Jména prezident konzultoval s předsedou soudu Pavlem Rychetským. S kandidáty a vrcholnými představiteli justice se sešel v Brně.

Štěch řekl, že Senát by na projednání nominací mohl potřebovat zhruba jen 40 dní. Horní komora parlamentu ovládaná levicí by je tak mohla schvalovat na schůzi počátkem května. Předseda Senátu také uvedl, že vůči navrženým adeptům nezaznamenal u oslovených ústavních právníků "žádné negativní stanovisko". Fenyk, Sládeček a Filip byli označováni naopak za velmi zkušené a uznávané profesory práva, za Tomkovou je pak velká praxe i z Legislativní rady vlády, uvedl Štěch. V Senátu by proto mohli projít, dodal.

Soudci mají více práce

Kandidáti s novináři příliš hovořit nechtěli. Tomková pouze uvedla, že si nabídky váží a že by ji přijala. "Teď bude záležet na rozhodnutí Senátu," uvedla soudkyně. Fenyk připustil, že jej prezidentova nabídka překvapila, taktéž je připraven se funkce ujmout.

U Ústavního soudu jsou momentálně tři volné pozice. Letos se ale postupně uvolní dalších sedm míst soudců, proto mají šanci všichni čtyři kandidáti.

Rychetský ocenil, že Zeman navrhl více kandidátů, než kolik jich aktuálně chybí. "Konečně se snad dočkáme praxe, kdy budou kandidáti navrhováni nejméně dva měsíce předtím, než se místo uvolní, aby Ústavní soud mohl pokračovat kontinuálně," uvedl Rychetský. Kvůli dlouhodobé neobsazenosti se prodlužuje rozhodování, jednotliví soudci mají více práce.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek přivítal, že Zeman s návrhy neotálel. Vůči Fenykovi má však výhradu. "Myslím, že pro senátory za ODS bude těžko přijatelná osoba Jaroslava Fenyka, a to mimo jiné proto, že za komunistického režimu vykonával funkci vojenského prokurátora," uvedl Blažek. Naopak přivítal nominaci Filipa, kterého považuje za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku. Filip byl za normalizace členem KSČ. Další čtveřici jmen oznámí Zeman pravděpodobně v červnu po jednání v Praze.

Rychetský v čele Ústavního soudu?

Mezi navrženými bude téměř jistě i Rychetský, jehož by Zeman rád znovu viděl v křesle předsedy. Prezident neprozradil, zda uvažuje o novém funkčním období nějakých dalších současných soudců soudu.

Ústavní soud má za normálních okolností 15 členů, kteří jsou jmenováni na deset let. Od loňska postupně opustili soud Eliška Wagnerová, František Duchoň a Jiří Mucha. Exprezident Václav Klaus navrhl za Wagnerovou Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. Senát je však neschválil a další pokusy už Klaus neučinil. Po Wagnerové také zůstává neobsazená pozice místopředsedkyně soudu.

Volby do Sněmovny a europarlamentu v jednom termínu

Zeman na tiskové konferenci také oznámil, že chce příští rok vypsat volby do Sněmovny a Evropského parlamentu v jednom termínu. Důvodem je úspora nákladů na organizaci voleb i šance na vyšší účast voličů.

Spojení termínů voleb prosazuje také sociální demokracie. Podle jejího šéfa Bohuslava Sobotky by tím stát ušetřil několik stovek milionů korun. Díky spojené kampani by volby přišly levněji také politické strany. Sobotka konkrétně navrhoval pátek a sobotu 23. a 24. května.

O roce 2014 se často hovoří jako o supervolebním. Nejprve lidé rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny a o českých zástupcích v Evropském parlamentu. Na podzim 2014 pak zemi čekají obecní volby a dvoukolový výběr senátorů ve třetině obvodů.