Loni na jaře svedla Iveta Radičová překvapivě vyrovnaný souboj o slovenské prezidentské křeslo s Ivanem Gašparovičem, zanedlouho ale kvůli neoprávněnému hlasování za kolegyni opustila parlament. Výsledky sobotních parlamentních voleb jí dávají šanci, že se nakonec stane premiérkou.
Ve vrcholné slovenské politice se 53letá profesorka sociologie pohybuje relativně krátce. Teprve v říjnu 2005 ji tehdejší premiér Dzurinda nabídl vedení resortu práce, sociálních věcí a rodiny. V čele úřadu strávila necelý rok, za který se jí například podařilo prosadit změny v kritizovaném způsobu výpočtu penzí pro postižené osoby. Členkou vlády byla do léta 2006, kdy se moci ujal Fico.
Po odchodu z ministerstva se už Radičová z politiky nestáhla. V barvách SDKÚ-DS byla v červnu 2006 zvolena poslankyní a stala se místopředsedkyní výboru pro sociální věci a bydlení. Výrazně o sobě dala Radičová vědět loni na jaře, kdy byla jedním ze sedmi kandidátů na prezidentskou funkci. Jako první žena v historii Slovenska se dostala do druhého kola přímé volby, v němž ale podlehla stávající hlavě státu Ivanu Gašparovičovi.
Pouhé dva týdny po prezidentských volbách Radičová hlasovala za kolegyni, která nestihla doběhnout k hlasovacímu zařízení. „Udělala jsem chybu a jediný způsob, jak se mohu očistit, je vzdát se poslaneckého mandátu,“ prohlásila Radičová bezprostředně poté a zákonodárný sbor opustila.
Po odchodu ze sněmovny se zdálo, že politická kariéra Ivety Radičové skončila. Obrat nastal letos v únoru, kdy dosavadní premiér Robert Fico obvinil SDKÚ-DS z korupce a praní špinavých peněz. Dzurinda se následně vzdal pozice volebního lídra a ve vnitrostranických primárkách si členové za novou hlavní tvář kampaně zvolili právě ji.
Iveta Radičová se narodila 7. prosince 1956 v Bratislavě, vystudovala sociologii na Univerzitě Komenského. Od roku 1979 pracovala deset let v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, jehož ředitelkou pak byla v roce 2005. Je vdovou, jejím manželem byl humorista Stano Radič, s nímž má dceru Evu.
