Třebaže Fischer s Hilšerem ve volbách v roce 2018 atakovali hranici deseti procent, tentokrát jim voliči tolik hlasů do uren nehodili. „Oba senátoři, kteří se účastnili i minule, v těchto volbách stagnovali. Posledně byli noví, ale za pět let nic kdovíjak nového nepřinesli,“ okomentoval politolog Josef Mlejnek.
Podle sociologa Jana Herzmanna byla ovšem před pěti lety situace výrazně odlišná. „V roce 2018 se v tom prvním kole de facto vybíral vyzyvatel pro Miloše Zemana. A nebylo úplně jasné, kdo to bude. A to dávalo dobrou šanci všem těm potenciálním vyzyvatelům. Zatímco teď už se to i podle průzkumů koncentrovalo spíš k tomu, že ten vyzyvatel může být jen jeden a může to být jenom Petr Pavel,“ sdělil Herzmann.
Cena za voliče: jeden hlas stál Pavla i Babiše 20 korun, propadlí kandidáti platili i několikanásobek |
„To je jeden faktor, který výsledek obou pánů svým způsobem omlouvá. A druhý faktor, který ho rozhodně neomlouvá, je, že oni do kampaně nepřinesli nic výrazně nového proti tomu roku 2018. A dvojí kandidatura stejného střihu nemá zrovna velkou šanci na úspěch,“ popsal sociolog.
Tipoval 25 procent, dostal necelá tři
Před pěti lety přesvědčil ve volbách vystudovaný lékař a vysokoškolský pedagog Marek Hilšer 454 949 lidí, což znamenalo 8,83 procenta celkových hlasů. Tím se v pelotonu kandidátů umístil na pátém místě. Letos dostal v porovnání jen necelou třetinu předchozí přízně. Hlasovalo pro něj 142 861 lidí, tedy 2,56 procenta všech těch, kteří se letos dostavili k volebním urnám.
„Hilšer byl v předchozí prezidentské volbě štika v rybníku a mohl zaujmout voliče. Druhý pokus už byl horší, protože za těch pět let nepřidal nic nového, byť byl senátorem,“ okomentoval politolog Josef Mlejnek. „Jako senátor byl poměrně pasivní. Nebylo vidět, že by prosazoval aktivně a silně nějakou politickou agendu. Zdá se, že kandidoval kvůli tomu, že před pěti lety slíbil, že bude kandidovat dál,“ vysvětlil Mlejnek.
Sám Hilšer ve volební místnosti na pražském Pohořelci, kam přišel splnit svou občanskou povinnost, prohlásil, že by za úspěch považoval postup do druhého kola. A jak v tu chvíli viděl své šance? „Kdyby to bylo 25 procent, já bych byl spokojen,“ řekl novinářům. Zároveň ale dodal, že je realista.
Hilšer na sebe upoutal pozornost v poslední prezidentské debatě, kterou v předvečer voleb vysílala televize Nova, ač neřekl mnoho. Nelíbilo se mu, že televize rozdělila debatu do dvou bloků a vyčlenila samostatný prostor pro trojici kandidátů, která vévodila předvolebních průzkumům, tedy pro Andreje Babiše, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Proto hned na začátku první části debaty na svůj diskuzní pultík postavil svou zarámovanou fotografii a protestně odešel ze studia.
Končí éra excentrického a tvrdě pijícího prezidenta, píše New York Times |
Po sobotních výsledcích prvního kola přiznal prohru. „Všichni jsme bojovali za správnou věc. Ten, kdo bojuje za správnou věc, za ni musí bojovat až do konce. Musí být připraven na vítězství i na prohru, protože i to je součást života. V mém případě je to prohra. Přiznám se, že jsem čekal více procent,“ řekl na tiskovém brífinku.
Do třetice všeho dobrého?
I Pavel Fischer si oproti posledním prezidentským volbám pohoršil, nebylo to ale o tolik. Letos přivedl k volebním urnám 376 615 lidí, to je 6,75 procenta. Před pěti lety ovšem dosáhl 10,23 procenta, když pro něj hlasovalo 526 694 občanů starších 18 let. To minule stačilo na obsazení třetího místa.
„Pavel Fischer zaznamenal pěkný výsledek kolem sedmi procent. Ale je to kandidát vyhraněný a má své voličstvo. Zřejmě ale nemá schopnost oslovovat voliče ze širšího spektra,“ vysvětlil Mlejnek. „Řekl bych, že je jeho výsledek něco mezi mírným propadákem a stagnací. Zkrátka narazil na své limity,“ doplnil politolog.
Největší otázka voleb? Zda je v Česku dostatek čerstvých voličů do druhého kola, říká politolog Mlejnek |
Nabízí se otázka, zdali bude senátor a někdejší spolupracovník tehdejšího prezidenta Václava Havla zkoušet štěstí i příště. „Ještě o mně uslyšíte,“ řekl Fischer v závěru odpovědi na otázku České televize, zdali se bude o Hrad ucházet i napotřetí.
Fischer byl jedním ze senátorů, kteří zastávali názor, že Miloš Zeman není schopný vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy. Byla to reakce na Zemanovy výroky mimo jiné o kauze Vrbětice. Fischer je zároveň konzervativní politik, známé jsou například jeho negativní názory na manželství pro stejnopohlavní páry.
