Neúspěšní uchazeči mohli do pátku podat přihlášky do druhého kola na tři obory bez talentové zkoušky a dva s talentovou zkouškou. Dohromady je v hlavním městě k dispozici okolo 3 163 míst a 258 oborů v 84 školách.
Ve čtyřletých gymnáziích, které patří městu, je kapacita pro 118 žáků, 720 míst nabízejí soukromá gymnázia. Pouze jedno místo je nyní volné pro zájemce o šestileté studium, 24 míst je v soukromých školách pro uchazeče o osmiletý obor.
Volná místa zatím zůstávají také v oborech, jako je cukrář, zedník či zájemce o hotelnictví a gastronomii. Například až 184 zájemců se může dostat na obor cestovní ruch, 46 na taneční konzervatoře, 4 na krejčí a 10 na instalatéra.
„Přetlak je i na některých soukromých školách. Zhruba polovinu volných míst tvoří ty, které mají jiného zřizovatele, než je magistrát,“ tvrdí radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Na soukromém gymnáziu PORG v Praze 4, kde vychází školné na 160 až 180 tisíc ročně, letos rozšiřovali kapacitu, ale pro zájemce o druhé kolo nyní už nemají místo. Na druhé straně vedení soukromého gymnázia Heřmánek s montessori přístupem v Praze 8 má v plánu ještě letos otevřít i třetí kolo.
„U přijímacího řízení máme minimum 30 bodů za Cermat testy a 15 bodů za osobní pohovor. Dostalo se 13 dětí z 26. Navyšujeme kapacitu o 30 míst. Nepodařilo se nám zesouladit zápis na ministerstvu na navýšení kapacity, je to ještě v procesu, proto možná vyhlásíme i třetí kolo,“ vysvětluje zástupkyně ředitele školy Olga Černá. Školné u nich vychází na 34 tisíc za pololetí.
Vysoký počet bodů nestačí
Přijímací zkoušky na SŠ1. kolo 2. kolo |
V hlavním městě se nedostal na žádnou střední školu nejvyšší počet žáků 9. tříd z celé ČR. Z 9 420 uchazečů jich uspělo pouze 84 procent. Na vysněnou školu, které dali první prioritu, bylo přijato pouze 58 procent uchazečů. Ve srovnání se zbytkem ČR přitom pražští deváťáci dosáhli u přijímaček nejvyššího počtu bodů. Za matematiku a český jazyk měli v průměru 61 bodů.
O tom, že je v Praze obtížné dostat se na gymnázium i přes dobré studijní předpoklady, vypovídá i fakt, že například na Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6 dosáhl v testech poslední přijatý pod čarou 82 bodů, na Gymnáziu Písnická v Praze 4 to bylo dokonce 85 bodů. Oproti tomu například na Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově stačilo k hladkému přijetí 59 bodů.
Žáci, kteří se v Praze dostali na maturitní obor, dosáhli průměrně 70 bodů, ti nepřijatí 48 bodů. Uchazeči, kteří se hned napoprvé dostali na střední školu s maturitou v Ústeckém kraji, získali v testech průměrných 48 bodů, ti neúspěšní měli v průměru 31,5 bodu.
Státní testy musejí mít váhu alespoň 60 procent, další kritéria ohledně školní zkoušky si určuje každá škola samostatně. Ve druhém kole musí střední školy zohlednit výsledky jednotné přijímací zkoušky z prvního kola. Talentové a školní přijímací zkoušky se budou znovu konat od 8. do 12. června.
Chybějí místa
Důvodem výrazného přetlaku v metropoli je mimo jiné absence spádovosti na středních školách. Třetina zájemců o pražské střední školy pochází ze Středočeského kraje, kde v prvním kole neuspělo 1 245 deváťáků. Právě tam je v druhém kole k dispozici celkem 2 500 míst, z toho 200 na gymnáziích.
„Krajská spádovost nikdy neprojde. Statisíce dětí po celé zemi mají blíž střední školu v jiném kraji. Nemá cenu na to čekat. Má cenu vybudovat nové střední školy,“ komentuje Jan Čižinský, starosta Prahy 7.
Navíc se dá očekávat, že se demografická situace bude v Praze a středních Čechách zhoršovat. „Kapacity se musejí dále navyšovat, a to i v případě gymnázií. Není v pořádku, že se v některých krajích na školu dostane dítě s 50 body a v Praze na přijetí mnohdy nestačilo ani 80. Takto jsou děti de facto diskriminované z hlediska přístupu ke vzdělání tím, kde bydlí,“ upozorňuje Klecanda.
