PRAHA Rychlý vstup do eurozóny by pro mnohé země střední a východní Evropy mohl být lékem na potíže spojené s hospodářskou krizí. Vyplývá to z důvěrné zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterou získal ekonomický deník Financial Times.
Podle zprávy MMF, která byla dokončena zhruba před měsícem, by měla šestnáctka zemí eurozóny uvolnit pravidla pro přijetí tak, aby se ke společenství mohly připojit i země EU, které dosud nesplňují kritéria pro vstup. Ty by tak byly schopné přijmout euro, ale nestaly by se plnohodnotnými členy. Neměly by tedy zástupce v Evropské centrální bance (ECB). Přijetí eura by mělo dát zemím střední a východní Evropy větší šanci ufinancovat dluhy v zahraničních měnách. Ty se totiž kvůli slábnoucím národním měnám mohou pro mnohé země stát „smrtícími“. Navíc by jim vstup do eurozóny pomohl odstranit nejistotu a obnovit důvěru na trhu.
„Bez euroizace by některé země musely převis dluhu v cizích měnách řešit rozsáhlým snižováním domácích výdajů, což by zvýšilo politický odpor a nestabilitu,“ cituje Financial Times ze zprávy. V té se však už neuvádí, které země by měly své dluhy v zahraniční měně řešit urychleným přijetím eura.
MMF existenci zprávy nepotvrdil ani nevyvrátil. „Nebudeme se vyjadřovat k uvedeným uniklým dokumentům,“ sdělila na dotaz LN Conny Lotze, mluvčí fondu. Podobně se k uniklé zprávě postavila i ECB, která nechce komentovat „dohady a nepodložené zprávy“. „Nicméně postoj ECB k přístupovým kritériím a pravidlům pro přijetí eura je dobře známý: považujeme zachování přístupových kritérií za nezbytné,“ uvedl Wiktor Krzyzanowski, mluvčí ECB.
Česká republika podle ministra financí Miroslava Kalouska nemá potíže s ufinancováním svého dluhu, a proto s přijetím eura nemusí spěchat. Opozice to však vidí jinak. „Pro Českou republiku by relativně rychlé přijetí eura mohlo být výhodné,“ řekl stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj by budoucí přechodná vláda měla s ECB aktivně jednat o možnosti urychleného vstupu do eurozóny. „Konečné rozhodnutí, ale musí udělat až politická vláda, která vzejde z podzimních voleb,“ tvrdí Sobotka.
V jiných kruzích však možnost rychlejšího přijetí eura žádné nadšení nevyvolala. „Hospodářská komora s tímto návrhem omezujícím pravomoci a kompetence České republiky a zavádějícím její druhořadé členství v žádném případě nesouhlasí a jednoznačně ho odmítá,“ řekl prezident hospodářské komory Petr Kužel. Ještě ostřeji se proti možnému uvolnění podmínek a urychlení přijetí eura vyjádřil ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.
„Proč vstupovat do projektu, který neukázal, že je úspěšný. Dnes můžeme dokonce očekávat i to, že země eurozóny můžou uvažovat o vystoupení z ní,“ řekl Ševčík.
***
Evropa a euro
Polsko - leden 2012
Česko - datum má oznámit
1. listopadu 2009, nemůže to
být dříve než v roce 2013
Maďarsko - nemá konkrétní
datum přijetí, předpokládá se
nejdříve v roce 2012
Maastrichtská kritéria
inflace - dvanáctiměsíční průměr do
1,5 procenta nad průměr tří zemí
eurozóny s nejnižší inflací
úrokové míry - 10leté vládní dluhopisy
musí mít úrokovou míru
do 2 procent nad průměrem vládních
dluhopisů tří zemí eurozóny s nejlepší
cenovou stabilitou
vládní deficit - do 3 procent HDP
veřejný dluh - do 60 procent HDP
stabilní měnový kurz - dvouletý
pobyt v ERM II bez toho, aby se měna
vychýlila o 15 procent nahoru či dolů
Koho se zřejmě týká
doporučení MMF bez
ohledu na plnění
maastrichtských kritérií:
Turecko, Rumunsko,
Maďarsko, Ukrajina,
Lotyšsko, Estonsko,
Srbsko
„Pro Českou republiku by relativně rychlé přijetí eura mohlo být výhodné.“
