* LN Společnost Net4Gas v tomto týdnu spustí výstavbu předávací stanice Brandov, první část plynovodu Gazela mezi severními a západními Čechami. Realizaci samotného plynovodu Gazela zatím oddaluje skutečnost, že nemáte všechna potřebná povolení. Nejste zklamáni, že se proces získávání těchto povolení od úřadů protahuje?
S postupem získávání potřebných povolení jsme zatím spokojeni. Prošli jsme posouzením vlivu stavby na životní prostředí, před měsícem jsme obdrželi územní rozhodnutí, které již nabylo právní moci. Ještě potřebujeme získat stavební povolení, pro něž je nutnou podmínkou odsouhlasení všech věcných břemen k pozemkům, které leží na trase plynovodu.
* LN Nejznámějším odpůrcem schválené trasy plynovodu je zřejmě obec Blatno, která požaduje poměrně vysokou částku za souhlas s věcným břemenem. Už jste se s vedením obce dohodli?
Vedeme s obcí Blatno jednání. Jejich první požadavek se pohyboval někde okolo 180 milionů korun. Částka, o které se nyní bavíme, je zlomkem té původní. Zdá se, že vedení obce postupně pochopilo, že původní požadavky, které vznášelo, nejsou reálné. Obec si nechá vypracovat znalecký posudek, který by měl určit oboustranně přijatelnou výši platby.
* LN Souhlas obce tedy ještě písemně potvrzený nemáte. Kdy by se tak mohlo stát?
Ne, smlouva ještě není podepsaná. Stavební povolení pro Gazelu chceme získat během příštího roku. Do té doby musíme uzavřít se všemi smlouvu ohledně věcného břemene. Ale je potřeba dodat, že do této chvíle jsme dojednali již 90 procent všech věcných břemen a máme je takříkajíc pod smlouvou. Považujeme to za úspěch, který je z velké části dán i poměrně velkorysou výší finančních kompenzací, které platíme na úrovni odpovídající západním standardům.
* LN Jsou na trase plynovodu ještě další obce nebo soukromí vlastníci, kteří požadují víc peněz nebo nejsou k zastižení?
Existují tři kategorie případů, které jsou ještě v tuto chvíli otevřené a kde vedeme jednání. První skupina obcí nebo soukromých vlastníků čekala na to, až územní rozhodnutí nabude právní moci. Druhou skupinu tvoří vlastníci, kteří momentálně nejsou k nalezení. Stavební úřad jim zřejmě bude muset stanovit opatrovníky, kteří jejich jménem povedou jednání o kompenzaci. Ve třetí skupině jsou spekulanti, kteří stále věří, že dostanou víc peněz, než kolik jim po právu náleží.
* LN Jaký význam bude mít plynovod Gazela pro Českou republiku? Jeho kritici tvrdí, že pouze povede plyn do jižního Německa a přepravovaný plyn nebude určen pro české spotřebitele...
Plyn do jižního Německa přes Česko putuje již nyní. Gazela do budoucna nahradí původní přepravní trasu. Hlavní výhodou pro Českou republiku bude to, že díky Gazele bude nadále získávat poplatky za transfer plynu ve výši okolo 2,5 miliardy korun ročně. Navíc díky Gazele získáme dodatečné kapacity, které bude možné využít k zásobování České republiky plynem. V případě další plynárenské krize bude touto cestou možné zásobovat například i Rakousko a Slovensko.
* LN Znamená to tedy, že po dokončení baltského plynovodu Nord Stream Rusko výrazně omezí dodávky plynu do Německa stávající cestou přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku?
Ano, to je správná formulace. Rusko přepravu plynu do Německa zmíněnou cestou výrazně omezí. Jen díky Gazele si budeme moci část poplatků za transfer plynu ponechat. Pokud by Gazela vedla mimo území České republiky, příjmy za transfer plynu by klesly na minimum.
* LN Zásobování České republiky ruským plynem bude i nadále zajišťováno plynovodem přes Slovensko a Ukrajinu? Zde se změna nechystá?
Ano, Česko bude stále zásobováno tímto plynovodem. Ale nemusí to platit navždy. Rozhodnutí je na Gazpromu a velkých obchodnících s plynem v Česku.
* LN Nehrozí, že Rusové nechají plynovod vedoucí před Ukrajinu a Slovensko „dožít“ a poté jej zcela nahradí novými plynovody, jako je Nord Stream a plánovaný South Stream?
Jsem přesvědčen, že se nakonec i u Rusů projeví ekonomický způsob uvažování. Věřím v úspěch třístranných jednání mezi Evropskou unií, Ruskem a Ukrajinou a doufám, že tranzitní plynovod i velké zásobníky plynu na Ukrajině budou dále využívány.
* LN Dalším aktuálním projektem společnosti Net4Gas je plynovod LBL, který má u Břeclavi propojit českou a rakouskou síť plynovodů. Je jeho realizace jistá, nebo ještě ne?
Není to ještě jisté na sto procent. Zatím jsme provedli průzkum trhu. V dalším kroku bude následovat proces „Open Season“, tedy závazná aukce budoucí kapacity plynovodu. Aukce ukáže, jestli bude dost zájemců o jeho užívání. Vzhledem k velkému zájmu během průzkumu očekáváme, že plynovod realizovat budeme.
* LN Předběžný zájem o kapacitu plynovodu projevili hlavně čeští obchodníci s plynem, nebo zahraniční společnosti?
V rozhodující míře to byli velcí zahraniční obchodníci, kteří chtějí realizovat arbitrážní obchody (obchody využívající rozdílné výše cen v jednotlivých zemích a vedoucí k vyrovnávání cen – pozn. red.) mezi západoevropskými trhy a rakouským Baumgartenem.
* LN Plynovod LBL lze považovat za prodloužení plynovodu Nabucco, který do Baumgartenu přivede plyn z Blízkého východu. Nebo má smysl jej stavět i v případě, že se Nabucco nakonec realizovat nebude?
Z našeho hlediska by to bylo smysluplné i v případě, že se Nabucco realizovat nebude. Důvod je ten, že plyn z Rakouska lze nyní do Česka dovážet pouze přes Slovensko, což jeho cenu výrazně prodražuje. Je potřeba také říci, že koncový bod Nabucca bude v Baumgartenu a celý rakouský trh je poměrně malý. Rakouská spotřeba je podobně jako v České republice nebo na Slovensku v zásadě pokryta dlouhodobými smlouvami. Plyn dopravený Nabuccem bude nutné dostat hlavně na německý a francouzský trh.
* LN Dá se říci, kolik plynu doputuje tímto plynovodem až na jeho konec, tedy do Baumgartenu? Část jistě spotřebují státy na jeho trase?
To je těžké v tuto chvíli odhadnout. Pokud v Turecku začneme s 30 miliardami metrů krychlových, nejméně polovina z tohoto množství do Baumgartenu skutečně dorazí. Spotřeba zemí na trase, Nabucca, tedy Bulharska, Rumunska a Maďarska, je poměrně malá a navíc ji pokrývají dlouhodobé kontrakty a v případě Rumunska také vlastní těžba.
* LN Jaký je váš odhad? Bude se Nabucco realizovat, nebo ne?
Říkám jasné ano! Je těžké říci, kdy to bude. Během dvou až čtyř let se snad začne stavět.
* LN Až bude jasné, že Nabucco vznikne, zůstane ještě prostor pro konkurenční plynovod South Stream? Nebo tento projekt, za kterým stojí ruský Gazprom, padne?
Myslím, že je zde prostor jen pro jeden z těchto projektů.
* LN Podle odborníků na plynárenství by Česká republika potřebovala nový plynovod spojující jih a sever Moravy, který by umožnil propojení Rakouska a Polska. Uvažujete o jeho výstavbě?
V případě silného zájmu z Polska, které napojíme na českou síť u Českého Těšína v říjnu příštího roku, vznikne „úzký profil“ na trase mezi Lanžhotem a Českým Těšínem. Pokud k tomu dojde, budeme muset uvažovat o stavbě nového plynovodu. Ten stávající je již kapacitně vytížen. Tento projekt již máme ve stadiu plánování, abychom byli připraveni pokrýt dodatečnou poptávku na severu Moravy a v Polsku. Jednalo by se o projekt srovnatelné velikosti, jakou má Gazela.
* LN Srovnatelný výší nákladů na výstavbu, nebo délkou plynovodu?
Srovnatelná by byla délka plynovodu. Náklady budou o něco nižší, protože průměr moravského plynovodu by oproti Gazele byl menší. Plynovod by vedl paralelně se stávajícím plynovodem na sever Moravy.
* LN V poslední době se objevuje řada záměrů na výstavbu paroplynových elektráren. Stačí kapacita plynovodů na to, aby mohly fungovat tři nebo čtyři velké paroplynové elektrárny?
Všechny projekty, o kterých se v tuto chvíli diskutuje, jsme schopni k plynárenské síti připojit. Podle mého názoru budou České republice stačit dvě nebo tři velké paroplynové elektrárny s výkonem okolo tisíce megawattů.
* LN Objevila se také celá řada projektů na stavbu nových podzemních zásobníků plynu. Jejich kapacita by se během pěti let mohla zvýšit téměř dvojnásobně. Nehrozí, že zásobníků bude až příliš a některé z nich budou pro vlastníky ztrátové?
Myslím, že Česká republika spolu s Rakouskem se do budoucna stanou uzlem pro obchodování s plynem mezi východní a západní Evropou. Podzemní zásobníky k tomu samozřejmě patří. Ale přiznejme si, že ne všechny projekty, které investoři plánují, se nakonec budou realizovat.
* LN Nebude se váš vlastník, koncern RWE, snažit integraci trhů podpořit tím, že koupí další provozovatele páteřních plynovodů v regionu?
Jdeme cestou obchodní spolupráce s přenosovými soustavami v sousedních zemích. Příkladem je systém Gatrac, který umožňuje obchodování s plynem bez ohledu na hranice. Od listopadu zavedeme ve spolupráci se společností Ontrans možnost obchodování v Německu přes internet. O podobné spolupráci jednáme i s dalšími provozovateli sítí v sousedních zemích. Cílem je zjednodušení a zlevnění přeshraničních transakcí s plynem.
* LN Dá se říci, že plynárenství směřuje ke stavu, kdy například maďarský obchodník nalezne výhodnou nabídku v Dánsku a bude moci plyn přes celou střední Evropu bez zbytečných komplikací přepravit?
Ano, přesně tak.
***
ŠÉF PLYNOVÉ SÍTĚ Thomas Kleefuss Svoji profesní kariéru zahájil u německé firmy Deminex, pro kterou pracoval mimo jiné i jako finanční manažer jejího zastoupení v Egyptě. V roce 2000 se stal vedoucím oddělení marketingu ve společnosti RWE Dea. Od roku 2004 zastával pozici vedoucího divize nákup plynu západ v RWE Energy. V lednu 2006 se stal jednatelem společnosti RWE Transgas Net, která se letos v březnu přejmenovala na Net4Gas. Vlastníkem zůstává koncern RWE. Net4Gas je provozovatelem a vlastníkem sítě hlavních plynovodů na území České republiky o celkové délce 2460 kilometrů.
