* LN Mají úvahy o přímé volbě v parlamentní republice opodstatnění?
Vřadě států, které jsou parlamentními zeměmi, se přímá volba zavádí - naposledy na Slovensku. Kromě Německa ji mají všechny sousední státy. Není to specifikum prezidentských či semiprezidentských systémů. Navíc my nejsme modelovou parlamentní republikou. V ústavě jsou různé modifikace, třeba předseda vlády má silnější pozici, než je typické v parlamentní republice. Byl by to tedy další posun od toho modelového typu. Myšlenka přímé volby u nás má tradici. Podporoval ji třeba prezident Edvard Beneš.
* LN Jak se změní vnímání prezidenta, pokud vzejde z přímé volby?
Jeho legitimita bude odvozena přímo od občanů, bude tedy moci vystupovat silněji ve vztahu nejen k parlamentu, ale i k vládě.
* LN Změní se i jeho pravomoci?
Se zásadními změnami se nepočítá. Spíše to směřuje k úvahám o upřesnění pravomocí. Nyní se v jiném režimu jmenují šéfové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, jednou v součinnosti s vládou, jednou bez. To by bylo možné sjednotit. Hovoří se i o udělování milosti či sestavování bankovní rady ČNB, tam může dojít k posunům.
* LN Který z navrhovaných systémů přímé volby nejvíc pasuje k tuzemským poměrům?
Standardní volba na základě absolutní většiny, tedy to, co známe z voleb do Senátu. Ty jiné návrhy jsou problematičtější. U jednokolové volby hrozí, že bude kandidát zvolen nízkým počtem hlasů a pak bude mít nízkou legitimitu, takzvaný australský model zase dává menší šance kontroverznějším kandidátům.
* LN Nominovat kandidáty by mohla i veřejnost. Jak by se změnilo složení kandidátů?
Těch kandidátů bude víc, počet podpisů nutných pro nominaci veřejností asi nebude až tak vysoký. Lze počítat s tím, že se objeví kandidáti ze sféry mimo politiku, třeba populární umělci, sportovci nebo podnikatelé.
