Vojenská přísaha nebyla jen tyátrem pro režim a diváky, jak by se zdálo ze zprávy o nácviku v Praze. Byla i dokumentem, který každý voják musel podepsat. Měla svůj právní význam. Za porovnání stojí některé pasáže z přísah, které skládali vojáci ČSLA a wehrmachtu.
ČSLA: Přísahám věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa. Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.
Wehrmacht: Před Bohem skládám posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, Vůdci německé říše a německého lidu a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil. Jako statečný voják budu připraven za tuto přísahu v každém okamžiku nasadit život.
***
Slovníček
Ústřední rada družstev (ÚRD) – jednotná družstevní organizace založená v srpnu 1945, zákon z července 1948 nařídil povinné členství ČSLA – Československá lidová armáda Pohraniční stráž – podřízená ministerstvu vnitra a pověřená ostrahou státní hranice vojska ministerstva vnitra – zvláštní armádní složka ustavená v květnu 1975, pověřená střežením sídla prezidenta a objektů ministerstva vnitra
