Úterý 27. července 2021, svátek má Věroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Přísně tajné! Špioni dostanou možnost skrytě zadávat výzkumné úkoly vědcům

Jiří M., jeden z elitních řidičů civilní kontrarozvědky BIS, klíčová postava projektu Riders. foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA - Novela zákona o podpoře výzkumu umožní českým zpravodajcům úkolovat státní výzkumné instituce. Týkat by se to mělo především akademické sféry. Podle rezortu obrany to výrazně zvýší obranyschopnost země.
  5:00

James Bond na to měl svého člověka vystupujícího pod tajemným jménem Q. Agentovi s povolením zabíjet vymýšlel všemožné technologické vychytávky, jež mu umožňovaly plnit zdánlivě nemožné mise.

I české tajné služby mají pro podobné úkoly své lidi. Jenže jak řekl na bezpečnostní konferenci pořádané mediální skupinou MAFRA ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun, v neustále se měnícím světě je stále těžší a těžší reagovat na vývoj na poli nových technologií. Tuzemští zpravodajci proto dostanou do ruky novou pravomoc – tajně úkolovat výzkumné kapacity českého státu.

Zvláštní postupy

Patřičná vládní novela o podpoře výzkumu už prošla Poslaneckou sněmovnou a teď se dostane na pořad jednání Senátu. Zmínka o nových nástrojích tajných služeb je v ní ale umně skrytá.

Celá změna spočívá v úpravě paragrafu čtyřicet. V něm se nově objeví následující odstavec: „Za účelem zajištění bezpečnosti České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.“

Tři hlavní hosté konference MAFRA. Zleva: Prorektor CEVRO Institutu Tomáš...

Tři hlavní hosté konference MAFRA. Zleva: Prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar, ředitel BIS Michal Koudelka a šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Tento legislativní fragment toho skrývá více, než se zdá. „Postupem času se z legislativy zcela vytratila možnost, aby zpravodajci mohli zadávat nějaký utajený výzkum. Tedy ho utajeným způsobem realizovat a utajeně získat výsledky. Po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu proběhla změna příslušného zákona a do budoucna tak budeme tuto možnost opět mít,“ řekl Beroun na konferenci. V praxi to bude znamenat, že si zpravodajci budou moci „objednat“ konkrétní výzkum u institucí akademické sféry či institutů přidružených k Akademii věd ČR.

Podle mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběty Riethofové umožní novela zakrýt informace týkající se vývoje a výzkumu, na němž mají zpravodajci svůj zájem. „Prakticky se bude jednat jak o zadávací dokumentaci projektu, tak o subjekt, kterému bude jeho řešení svěřeno,“ řekla LN Riethofová. Právě možnost podílet se skrytým způsobem na průběhu výzkumu je pro tajné služby stěžejní.

Požadavek přišel z armádních kruhů

Mluvčí resortu obrany Jan Pejšek pro LN doplnil, že zapojení zpravodajských služeb do vybraných výzkumných projektů se „pozitivně projeví ve zvyšování obranyschopnosti České republiky“.

Dokument z připomínkového řízení k novele, který mají LN k dispozici, ukazuje, že s iniciativou rozšířit portfolio možností tajných služeb přišlo ministerstvo obrany, pod které spadají i vojenští zpravodajové. Právě resort ministra Lubomíra Metnara (ANO) navrhl vložit do zákona výše zmíněný odstavec. „Vložení daného ustanovení směřuje k zakotvení ochrany citlivých informací o postupech, záměrech a dosažených schopnostech zpravodajských služeb, které mohou vyplývat z projektů výzkumu a vývoje realizovaných zpravodajskými službami a mohou tak znamenat významné riziko pro zajištění bezpečnosti České republiky,“ odůvodnilo svůj požadavek ministerstvo.

Totožný požadavek vznesla v připomínkovém řízení také Bezpečnostní informační služba (BIS), která by české vědce mohla úkolovat rovněž. Podle jejího mluvčího Ladislava Štichy se ale úprava zákona dotýká BIS jen teoreticky, a není tudíž pro chod služby nikterak zásadní.

Ve světě přitom není takový model ničím neobvyklým. Příkladem může být americká DARPA, která je specializovanou státní agenturou s úkolem kompletně zajišťovat agendu výzkumu a vývoje ve vztahu k národní bezpečnosti. V souvislosti s tím promluvil Beroun i jeho kolega šéf BIS Michal Koudelka o nutnosti zavést u nás pozici koordinátora pro tajné služby.

Na téže konferenci byl jedním z hostů i bezpečnostní expert a bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Podle něj tu právě člověk, který by koordinoval činnost zpravodajců, třeba i směrem k výzkumu, jednoznačně chybí.

„Nemusíme chodit pro příklady ani do Spojených států či Izraele, stačí se podívat na Německo. Tam přesně takový odpovědný člověk je. Ale nemůže zvednout telefon a zavolat do Prahy, nemá tu totiž protějšek,“ prohlásil Pojar.

Karoserie jako anténa

V oblasti vlastního výzkumu mají přitom čeští zpravodajci bohatou tradici sahající až do třicátých let. V jejich polovině vzniklo v rámci tehdejší obdoby Generálního štábu technické pracoviště s vlastní laboratoří. Za úkol mělo vyvíjet speciální spojovací prostředky, ale také nové způsoby fotodokumentace i tajné inkousty.

Osobní automobil Škoda Rapid s pokusně zabudovanou radiovou stanicí. Vytažená...

Osobní automobil Škoda Rapid s pokusně zabudovanou radiovou stanicí. Vytažená anténa je patrná na zádi vozu vpravo od zadního okénka.

Výrazným jménem české historie je v tomto ohledu inženýr Jan Budík. Tomuto technicky nadanému radistovi se například povedlo upravit tehdejší automobil Škoda Rapid jako pojízdnou radiostanici, přičemž karoserii vozu využil jako rámovou anténu. „Byl zářným příkladem lidského potenciálu, jakým československé zpravodajství disponovalo,“ řekl loni v rozhovoru pro LN historik z Vojenského historického ústavu Karel Straka.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!