Neděle 5. května 2024, svátek má Klaudie
130 let

Lidovky.cz

Pro mrakodrapy je 50 míst

Česko

Pražský magistrát vybral lokality, kde se dají stavět výškové domy

PRAHA Budova bývalého Československého rozhlasu na Pankráci se svými 109 metry asi dlouho nejvyšším mrakodrapem v Praze nezůstane. Až 150 metrů vysoké mrakodrapy mají vyrůst v Holešovicích, přes 100 metrů pak má mít dům Poutník na Jižním Městě. Další mrakodrapy investoři plánují v Malešicích, Modřanech, Pankráci nebo Vysočanech.

Některé z těchto záměrů však může zmařit nový plán pražského magistrátu. Město se totiž nyní snaží metodicky vyřešit spor mezi odborníky i Pražany o to, zda do Prahy patří mrakodrapy.

Vyřešit to má takzvaný ,management plan‘, nová metodika pro schvalování výškových budov v Praze. „Tato jednotná metodika bude platit pro celou Prahu. Původně jsme ji chtěli zavést jen na území historického jádra města, nakonec jsme to ale rozšířili,“ uvedl městský radní pro územní rozvoj Martin Langmajer.

V souvislosti s tímto plánem magistrát už teď ví, kde se budou moci mrakodrapy v metropoli stavět a kde nikoliv. Nová metodika umožňuje představu, jak bude stavba konkrétního mrakodrapu viditelná z významných pohledových bodů Prahy, jakými jsou například Karlův most nebo Pražský hrad.

Před investory však město vybrané lokality zatím tají. Podle studie firmy Casua, kterou si hlavní město nechalo zpracovat, existuje v metropoli 50 rozvojových lokalit, vhodných pro výstavbu mrakodrapů. Město odmítá zveřejnit, které to jsou, prý kvůli investorům.

„Takhle dopředu nechci vybrané lokality vyjmenovat. Mohl bych tím inspirovat investory ke stavbě i tam, kde je to zatím nenapadlo. A na druhou stranu bych mohl odradit některé investory, kteří už mrakodrapy plánují,“ prohlásil Langmajer. Připustil však, že posuzování staveb bude složitější a některé plány to může zhatit.

Někteří architekti to považují za populistický krok. „Výsledek té studie jsem neviděl, ale bojím se, že to bude další bič na investory a ve svém důsledku to bude město umrtvovat. Je to jen další příklad toho, že Praha nemá z hlediska urbanistického rozvoje žádnou vizi, žádný koncept,“ konstatoval architekt Roman Koucký.

Spoluautor Tančícího domu Vlado Milunič upozorňuje na to, že krása panoramatu vždy svádí investory k tomu, aby se skrze něj zviditelnili. Praha je podle něj jedním z mála měst, která tomuto primitivnímu tlaku zatím nepodlehla. Milunič však výškové domy v Praze nezavrhuje. „Nové výškové stavby mohou určitě vzniknout v Holešovicích, ve Vysočanech, v Modřanech i jinde, ale musí mít povinně pražský tvar, měřítko, výšku a barvu. Protože Praha má stále zachované unikátní lidské měřítko, považuji to, co se navrhuje například na Pankráci a v Holešovicích, a co toto měřítko mění, za velmi nerozumné. Naopak mě mrzí, že památkáři alibisticky nepovolili Nouvelovu věž u železničního mostu,“ hodnotí Milunič.

,Management plan‘ už město předvedlo zástupcům UNESCO. Prý se jim líbil. „Závazně mohu slíbit, že na území historického jádra, tedy v Pražské památkové rezervaci, žádné mrakodrapy nevyrostou,“ tvrdil včera LN pražský radní Langmajer.

***

PROTI podle Klubu za starou Prahu, sdružení ochránců památek * narušení panoramatu města ( ještě víc než na Pankráci by je poškodily výškové domy v Holešovicích) *změna měřítka pražských historických čtvrtí (narušení urbanistické kompozice Prahy) * nekorespondují s okolím ( např. holešovické mrakodrapy převýší současné dominanty u Libeňského mostu, tedy budovy Kovo a Ligthouse) *památkářské důvody (většina uvažovaných lokalit je blízko centra, Holešovice jsou v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace) * neexistence regulačních omezení, hlavně pro výšku

PRO podle předního českého architekta Romana Kouckého * jde o přirozený vývoj měst „Město se musí vyvíjet, aby zůstalo živým organismem. Bylo tomu tak vždycky, jen časová linie tohoto vývoje se stále zrychluje. Je to fenomén, který se nedá zastavit.“ * přínos pro životní prostředí „Stavba mrakodrapů je jedním ze způsobů, jak dál nezastavovat krajinu kolem Prahy. Jestliže se nebude stavět do šířky, musí se nutně stavět do výšky.“ * nejde o mrakodrapy „Skutečný mrakodrap je vysoký minimálně 200 metrů, v Praze se zatím reálně hovoří o domech okolo 100 metrů, tedy výškových stavbách.“

Autor: