Zanedlouho by vedení varšavské burzy mohlo s nabídkou umístění dluhopisů ve Varšavě oslovit i zadlužená česká města a obce, říká Ludwik Sobolewski, prezident varšavské burzy.
* LN Od loňska nabízí varšavská burza i tzv. Catalyst market, na který mohou umisťovat dluhopisy nejen firmy, ale také města a municipality. Mnoho českých měst a obcí v současnosti bojuje s nedostatkem peněz. Mohou si i česká města dojít pro peníze na varšavský trh?
Ano, samozřejmě. Zatím jsou na něm pouze polské municipality, např. Varšava na něm umístila emisi dluhopisů v hodnotě 500 milionů eur. Likvidita tohoto trhu je zatím malá, ale chceme, aby i on narostl a přilákal zahraniční zájemce.
* LN Neuvažujete o tom, že zástupcům českých měst a obcí sami představíte možnosti, jak uvést jejich dluhopisy na varšavskou burzu?
Tento rok to již nestihneme. Ale nevylučuji, že se tak stane v příštím roce. Dovedu si představit, že do jednoho či dvou let se na Catalyst trhu objeví i české municipality.
* LN Co tedy bude muset český starosta udělat pro to, aby mohl prodávat dluhopisy svého města přes varšavskou burzu?
Neznám českou legislativu, resp. případné regulace limitující investiční chování municipalit. Z pohledu varšavské burzy platí, že když je emitentem dluhopisů municipalita, nemusí na rozdíl od firem burze předkládat ani prospekt s údaji o svém hospodaření.
* LN Ještě loni na podzim hovořili makléři o tom, že o vstup na alternativní trh varšavské burzy New Connect projevilo zájem kolem 30 českých firem. Jejich počet se však ani přes informační kampaň varšavské burzy nerozšířil, a tak na tomto trhu i nadále zůstávají pouze dvě české firmy. Proč tomu tak je?
Český trh je specifický tím, že na něm převládá dluhové financování. Po dlouhá léta bylo pro firmy myslitelné pouze financování prostřednictvím úvěrů. Nyní je zřejmé, že firmy začínají zvažovat i další možnosti dluhového financování. Není ale lehké je přesvědčit, aby přistoupily k financování prostřednictvím prodeje vlastních akcií. Varšavská burza disponuje jakousi interní klasifikací jednotlivých zemí, které jsou z našeho pohledu klíčové. Mohu potvrdit, že Česká republika je spolu s Maďarskem a Ukrajinou na čele této klasifikace. To nás vede k tomu, abychom pořádali v Česku semináře a usilovali o vstup většího počtu českých firem na varšavský trh. Nechceme přitom prezentovat varšavskou burzu jako polský trh, ale jako mezinárodní trh, který je určen firmám bez ohledu na to, v jaké zemi sídlí.
* LN Proč je tedy na varšavské burze stále tak málo českých firem?
V současnosti se na varšavské burze obchoduje s akciemi celkem šesti českých firem. Dvě z nich jsou kótované současně na varšavské a pražské burze, dvě jsou aktivní na hlavním varšavském trhu a dvě na alternativním trhu New Connect. Důvodem relativně nižšího počtu českých firem je i to, že firmy se obecně snaží držet své akcie na domácí půdě, tedy v zemi, ve které podnikají.
* LN Jaká kritéria musí české firmy splnit, aby mohly na varšavskou burzu vstoupit?
Naše burza nevznáší vůči zájemcům o vstup žádné specifické požadavky. V podstatě je před vstupem potřeba předložit jakýsi prospekt o firmě, který obsahuje základní finanční údaje. Při samotném uvádění na trh je nezbytná spolupráce s licencovaným makléřem.
* LN Znamená to, že pro peníze na varšavskou burzu se může vydat prakticky kterákoliv firma?
To zase ne. V minulosti jsme již několik firem odmítli. Jako předvstupní filtr také slouží makléři, kteří neuspokojivým zájemcům vstup rozmluví.
* LN V jakém případě zájemce o vstup odmítáte?
Jsou to firmy, jejichž fundamentální ukazatele naznačují, že by jejich působení na burze nebylo úspěšné.
* LN Někteří investoři poukazují na skutečnost, že na New Connect sice mnoho firem vstupuje, s jejich akciemi se ale pak již mnoho neobchoduje...
Obchodní obrat na trhu New Connect je solidní. Je pravda, že se stává, že se s určitými akciemi třeba i několik dní neobchoduje. Celkový obrat obchodování odpovídá typu firem, jejichž akcie jsou obchodovány. Pět firem, které začínaly na trhu New Connect, se již vypracovalo na hlavní varšavský akciový trh.
