ANALÝZA
PRAHA Krize trvá už víc než dva roky. První sociální nepokoje ale začaly až včera. Zaměstnanci státu odmítají, aby se šetření dotklo i jich. Od roku 2008 přišly v soukromých firmách o práci desetitisíce lidí. Dalším desítkám tisíců se snížily platy. Na odměny a bonusy se muselo zapomenout.
Za celou tu dobu se nekonala jediná demonstrace ani stávka nespokojených. Mnozí až překvapivě snadno přistupovali na nižší platy. Báli se, že by také mohli přijít rovnou o místo. A podnikatelé se naopak snažili propouštění co nejvíc oddalovat a své cenné lidi si udržet. Test krizí ukázal, že pracovní vztahy ve firmách jsou až překvapivě kultivované.
Po celé ty dva roky byli státní zaměstnanci – spolu s penzisty – jedinou společenskou skupinou, které ve vážné ekonomické krizi neklesala životní úroveň. Naopak se jim ve srovnání s lidi pracujícími pro soukromníky zvyšovala. Oficiální třinácté a čtrnácté platy se škrtly.
Statistiky z konce roku ale ukázaly, že v zadluženém státním rozpočtu se našly peníze na odměny. Platy ve veřejných službách totiž nebývale vzrostly.
Všechny tři koaliční strany před volbami snížení peněz na platy státních zaměstnanců slibovaly. Takže se dá říct, že lidé hlasovali i pro nižší útraty za platy úředníků, policistů, hasičů nebo vojáků. V průzkumu, který pro LN těsně před volbami připravila agentura Median, to přes 86 procent lidí považovalo za správnou cestu ke snížení státních dluhů. Ještě deset dní před demonstrací škrty výdajů na platy ve veřejných službách podporovalo 61 procent lidí.
Prosluněné Palachovo náměstí zaplněné více než 40 tisíci odborářů vypadalo v televizních záběrech impozantně. Tolik lidí se odborářům už roky nepodařilo do ulic dostat. Nečasova vláda se ale může cítit poměrně silná, protože má většinu společnosti na své straně. To je při sociálních konfliktech jedna ze zásadních záruk úspěchu.
Čtyři z pěti Čechů pracují v soukromých firmách Odborářům z veřejných služeb nepomáhá, když umanutě hájí rigidní platové tabulky a brání se volnějším odměnám. Čtyři z pěti zaměstnaných Čechů totiž pracují v soukromých firmách, kde jsou pro ně takové platy samozřejmostí. Těžko budou solidarizovat s někým, kdo se něčemu tak přirozenému brání.
Nečasově vládě by velmi prospělo, kdyby prosadila ještě citelnější snížení platů a nejrůznějších náhrad elitám financovaných z veřejných rozpočtů. Od elit se právem čeká, že půjdou příkladem a uskromní se podstatně víc než běžní zaměstnanci. Pokud by se příjmy a výsady politiků snížily o třetinu, odborářům by se před Rudolfinem hůř hřímalo o arogantní vládě.
Jako nešťastný tah se zpětně ukazuje speciální zacházení s učiteli, jejichž platy už koaliční smlouva vyčlenila jako nedotknutelné. A z ministerstva obrany naopak převedla peníze, z nichž se má učitelům přidat. Lékaři, hasiči i policisté se tak celkem právem ptají: proč my máme šetřit, a oni ne? Jsme snad pro společnost méně důležití?
***
Zatáhli jsme za záchrannou brzdu. Tlaku odborů neustoupíme… V roce 2012 se už nebude jen škrtat, ale vláda prosadí reformy i na příjmové straně. Petr Nečas předseda vlády
Odmítám, aby se demokratický institut demonstrace změnil v příležitost ničit. To jsou kriminální delikty, které nemohou být tolerovány. Přemysl Sobotka šéf Senátu
Je nám jedno, co říkáte, předkládejte si argumenty dle libosti, demonstrovat si můžete, jak chcete, stejně si prosadíme původní plán. Žádný kompromis, žádná dohoda. Jen válcování. Bohuslav Sobotka úřadující šéf ČSSD
Místo konstruktivního řešení přicházejí se zmanipulovanými výklady škrtů, které jdou nad rámec návrhu ministerstva práce i zadání ušetřit desetinu výdajů Jaromír Drábek ministr práce
Když vládu upozorňovali, že přijde krize, tak se ministři chovali jak tři indické opice. Neviděli, neslyšeli, nemluvili. Jaroslav Zavadil předseda ČMKOS
