Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Proč nechodíme na fotbal jako v Anglii

Česko

DISKUTUJÍCÍ

Ivan Hašek předseda Českomoravského fotbalového svazu

Martin Synecký hlavní policejní koordinátor aktivit proti diváckému násilí

Pavla Kubálková redaktorka LN

Ondřej Suchan vedoucí sportovní rubriky LN

Podle odborníků se kvalita české nejvyšší fotbalové soutěže zvyšuje. Přesto tribuny stadionů většinou zejí prázdnotou. Co všechno odrazuje lidi od toho, aby na fotbal přišli? Blýská se na lepší fotbalové časy? Diskusi moderoval redaktor LN Ondřej Suchan.

* LN Podle statistik hraje v Česku nějakou fotbalovou soutěž až sedm set tisíc lidí. Na první a druhou ligu ale dorazí za rok zhruba šedesát tisíc diváků. Zatím průměrná návštěvnost za podzimní část první ligy je 4500 diváků. Lidé si volí jinou víkendovou zábavu než jít na fotbal. Tím se ale výrazně lišíme od Německa nebo Nizozemska. Proč tomu tak je?

Ivan Hašek: Návštěvnost zápasů teď spadla i proto, že hvězdy fotbalu, jako je Baník Ostrava a Slavie, nehrály dobrý fotbal. K tomu se přidaly i problémy Bohemky s diváky. To jsou kluby, které za sebou diváky mají. Až budou zase na čele, pak může návštěvnost naskočit zpátky. Je to ale spojené i se stadiony. Například Brno: na jeho fotbalový stadion málokdo přijde, já bych tam na fotbal taky asi nešel. Fotbal na takovém stadionu asi není to nejkrásnější, co může být. Jde tedy o to, aby tady byly stadiony, na kterých se lidé budou cítit dobře a chodili na ně i s dětmi. Pavla Kubálková: Jsou tady ale třeba Teplice, které loni na podzim vedly ligu, mají pěkný stadion, a přesto na ně chodilo jen pár tisíc fanoušků. Takže o pěkných stadionech to asi jenom nebude. Ivan Hašek: Teplice jsou specifické, ty nikdy asi nebudou vyprodané. Chybí tady samozřejmě i individuality. Lidé chtějí chodit na osobnosti, jako je Pavel Horváth nebo Tomáš Řepka. Jakmile ale u nás v lize někdo vyniká, tak jde hned do zahraničí, což je hrozná chyba. Martin Synecký: Navíc si musíte uvědomit, že ten boj o diváka je obrovský. Máme tady další sporty: hokej, basketbal, házenou. Všechny vstupy, pokud navíc jdete s rodinou, něco stojí. Když pak lidé převracejí v ruce každou korunu a rozhodují se, jestli půjdou na hokej, nebo na fotbal, častěji se rozhodnou pro hokej. Protože na stadionech mají lepší servis a je tam teplo.

* LN Když se hrál zápas Hradce Králové s Bohemians 1905, tedy týmů, které by neměly mít radikální fanoušky, byl na stadion kordon policistů. Nekazí fotbalu pověst právě i tento punc nebezpečnosti?

Marin Synecký: Zejména Bohemka je známá tím, že radikální fanoušky má. Bývali to levicoví chuligáni, teď už jsou promíchaní. Policie tyto doprovody dělá čistě z preventivních důvodů kvůli útokům či možnosti, že by se fanoušci k něčemu přimíchali.

* LN Nebylo by ale lepší, kdyby se kluby těchto fanoušků zbavily? Již rok je možné fanouškům soudně zakázat vstup na stadion, ale doposud se k tomu přistoupilo jen ve čtyřech případech. To je přece hrozně málo.

Martin Synecký: Je to málo. Toto je obrovský problém, který neustále řešíme. Všichni říkají, že je málo odsouzených a málo zákazů. Tak si ale pozvěte soudce, ti o tom rozhodují. Policie jim dala desítky případů, že soudci z toho vyprodukují čtyři zákazy, to je problém soudnictví. Další problém pak je, že ten zákaz přijde ne hned ten den nebo druhý, ale za čtrnáct dní, za měsíc nebo i za rok. Ivan Hašek: Tohle není nikdo schopný vyřešit. Přitom já v tom problém nevidím. Možnost zkráceného řízení v tomto státě existuje. V případech, jako jsou výtržnosti na stadionu a v jeho okolí, by neměl být přece problém vypálit soudní zákaz během 24 hodin. Nizozemsko mají například speciální program. Výtržníka zadrží hned při odchodu ze stadionu a do 24 hodin mu dají zákaz. Rychlost soudů neovlivníme

* LN Proč tedy něco takového u nás nefunguje. Vy jste s ministerstvy na toto téma nemluvili?

Ivan Hašek: Neovlivníme soudy, aby jednaly rychleji. Přitom ale dát někomu, kdo dělá problémy, zákaz, je nejúčinnější řešení. Jenže pak je tady další problém. Probační služba má v sobotu a v neděli zavřeno. To je prostě tragédie. Tady se vymýšlí, aby se fanoušci, kteří mají zákaz, během zápasu hlásili a oni nemají během víkendu, kdy se hraje většina zápasů, kam se jít nahlásit. Pavla Kubálková: Chápu, že jsou rizikové zápasy, na které policie dohlížet musí, jako třeba derby, zápasy Baníku Ostrava v Praze a naopak. Loni, když ale první ligu hrála ještě střížkovská Bohemka, první, co návštěvníci Strahova před zápasem se Slavií viděli, bylo zhruba třicet těžkooděnců v kuklách. Rodiče si hned brali děti do náruče a očekávali, že se buď něco stalo, nebo určitě stane. Tento zápas, vzhledem k tomu, že Střížkov neměl fanoušky, rozhodně mezi rizikové patřit nemůže. Takové opatření v lidech vyvolává pocit, že je fotbal nebezpečný. I proto pak raději rodiny s dětmi půjdou na hokej než na fotbal. Na hokeji žádné těžkooděnce nepotkají. Martin Synecký: S tím naprosto souhlasím. Už dva roky tvrdě bojuji za to, aby se prosadily nové metody policejní práce. Tedy aby policie komunikovala s fanoušky, aby těžkooděnci byli naprosto schovaní a nebyli první, co návštěvníci fotbalu uvidí. Aby policie vystupovala nikoliv represivně, ale v duchu „pomáhat a chránit“.

Pavla Kubálková: Nedávno jsem byla v Londýně na zápase Chelsea se Sunderlandem. Za celou dobu jsem nepotkala jediného těžkooděnce. Jen policisty, kteří lidem radili, kam mají jít. Týden poté jsem jela na zápas Slavie do Mladé Boleslavi. Když jsme po ukončení zápasu odcházeli z kotle hostů, čekalo na nás u východu procesí policistů v kuklách s obušky a psy. Nemohli jsme jít k autu, stadion jsme museli obcházet. Nic jsme přitom neudělali, v kotli byli i tátové s dětmi. Musím říct, že ačkoliv jsem poměrně klidná, to, že tam byli nastoupení a bez jediného vysvětlení nám jen udíleli rozkazy, mě tedy pěkně naštvalo. Martin Synecký: Právě země jako Anglie a Nizozemsko nám ukazují, že to jde. Musíme si ale uvědomit, že oni už jsou mnohem dál než my. U nás to funguje tak, že policie má typové plány na každou akci. V těch je napsáno, kolik policistů na stadionu bude, kde všude, jak budou vystrojeni a vyzbrojeni, jak se budou přesunovat. Je na statečnosti velitelů, pokud se vše vyvíjí dobře, sáhnout do typového plánu a změnit ho. Ivan Hašek: Na druhou stranu vy říkáte, že když vidíte těžkooděnce, očekáváte konflikt. Spousta lidí mi ale naopak říká, že když vidí těžkooděnce před stadionem, mají jistotu, že se nic nestane, a naopak je to uklidňuje.

* LN Pak jsme ale zpět na začátku: proč se člověk musí na fotbale bát? Není něco špatně, když lidi uklidňuje, že vidí armádu policistů na místě, kam se vlastně přišli pobavit?

Martin Synecký: Je to o zákonech. Mluvili jsme o Anglii, tam jsou velice přísné zákony. Kdyby měl český policista stejnou pravomoc, jako má ten britský, tak nás občanská sdružení nazvou fašistickým státem. V Británii je slovo policisty zákon. Neuposlechnutí výzvy se považuje za trestný čin. Pouze na základě tvrzení policisty může být fanoušek odsouzen. Žádní svědci, žádné záznamy. Zákony jsou velmi přísné a fanoušci to moc dobře vědí. Pokud by to bylo stejné u nás jako v Británii, stačil by na stadionu jeden policista. Už ale vidím, jak postavím v současné situaci před skupinku fanoušků jednoho policistu, a bude rád, když mu zůstane alespoň čepice. Ivan Hašek: UEFA má před zápasy transparenty se slovem RESPECT. To není jen o respektování mezi hráči, ale je to výzva, aby se respektovala základní pravidla chování, a to nám tady trochu chybí.

* LN Mluvíme o policejních manévrech před stadionem. Skutečně je ale na stadionech přímo při fotbalových zápasech tak nebezpečno?

Martin Synecký: Myslím si, že to vůbec není pravda. V současné době běží projekt Stadiony 2012, zlepšují se podmínky na stadionech, bezpečnostní agentury mají většinou situaci pod kontrolou. Za podzimní část ligy máme jen pět případů incidentů na stadionech. Pro mě není zas tak velká výtržnost, když se někde občas objeví pyrotechnika. Za výtržnost považuji, když se sebere sektor rizikových fanoušků a snaží se přes normální diváky dostat do kotle hostů. Nebo když dojde k vniknutí na hrací plochu a k ohrožování hráčů. Stadiony z mého pohledu jsou velmi bezpečná místa.

* LN Na můj vkus ale všechny kluby, které mají tvrdá jádra fanoušků, s nimi možná až moc vyjednávaly. Víc by zabralo, kdyby kluby řekly: výtržníky tady nechceme a nevpustily je na stadion.

Ivan Hašek: Takhle jednoduché to není. Kluby nemůžou nikomu nic zakazovat, to můžou jen soudy. Proč to nedělají, je jiná otázka. Na druhou stranu kluby si musí fanouška vážit, ne tedy toho, kdo dělá problémy. To jádro je někdy skutečně ostřejší, ale je to fanoušek. A pokud se chová v mezích zákona, je vítaný. Základ je, aby se obyčejný divák cítil na stadionu bezpečně.

* LN Neubližují fotbalu v Česku i aféry, které jsou s ním spojené?

Ivan Hašek: Nikdo není bez chyby, nikde na světě. Měl jsem možnost vidět, jak je to v zahraničí. Nemyslím si, že by byl fotbal u nás až tak moc odlišný. Ale děláme také změny, aby se povědomí o českém fotbalu zlepšilo.

* LN Na druhou stranu teď běží v televizi seriál Okresní přebor, který si z fotbalu dělá legraci. Ukazuje krásně tu fotbalovou rodinu na malé vesnici, zároveň se ale vysmívá i jevům, které jsou s ním spojené - pochybný majitel, úplatky. I ty negativní věci jsou brány, že k fotbalu patří. To není moc dobrá reklama.

Ivan Hašek: Fotbal je fenomén a vždycky jím zůstane. Samozřejmě že spoustě lidí se to nelíbí, ale fotbal lidi baví. Každý víkend ho hraje víc než půl milionu lidí. Když jsem přišel sem k vám na recepci, tak se mě recepční ptala, jak se mi líbí Okresní přebor. Je až fascinující, kolik lidí ho sleduje. Televizní diktát

* LN Neubírá fanoušky na stadionech klubům i televize, která dnes vysílá všechny zápasy a hlavně diktuje čas, odkdy se bude zápas hrát?

Ivan Hašek: Když se podíváte do světa, všude se hrají zápasy podle toho, jak si diktuje televize. V Německu, Anglii. Je to tak i u nás. Souhlasím s vámi, že by většina klubů měla jiný čas, kdy by chtěly hrát. Jiný čas vyhovuje v Praze, jiný čas v Olomouci. Ten, kdo ten fotbal má rád, si ale na zápas čas udělá. Pavla Kubálková: Já fotbal ráda mám a ráda na něj chodím. Často si ale musím brát volno v práci, abych stihla páteční zápas od pěti nebo pondělní. Když si volno vzít nemůžu, jsem ráda, když stihnu posledních 20 minut fotbalu. Na venkovní zápasy se dostanu, pouze když se hrají o víkendu. Ivan Hašek: V pondělí se ale hraje v 17.30. Pavla Kubálková: Ale i to je moc brzo. Minimálně v Praze ano. Sama vidím, že se tribuny začínají ve všední den zaplňovat až po prvním poločase.

Ivan Hašek: To nás samozřejmě mrzí. Tady v Praze je to ale jiné než v menších městech. Tam jim zase nevyhovuje začátek později než v šest. Je tam jiný životní rytmus. Marin Synecký: Teď ale mluvíte o situacích, které jsou výhodné i pro ten klub. Tedy to, že je v televizi. I klub si je vědom, že ve chvíli, kdy jede na televizní utkání, není to sice příliš atraktivní pro fanoušky, ale pro něj je to obrovský finanční přínos. A sama si odpovězte, jestli je u nás přínos ze vstupenek tím, co rozhoduje o marketingových strategiích klubu.

Pavla Kubálková: Tomu rozumím. Na druhou stranu jako fanynka fotbalu chci zápas vidět naživo, a ne v televizi. Což mi začátky zápasů kvůli televizním přenosům znesnadňují. Ivan Hašek: Přece ale nemůže fanoušek diktovat, kdy má který klub hrát. My máme vyhodnocení, kdo by kdy chtěl hrát, aby to vyhovovalo divákům. Ale přichází do toho fenomén financí a příjmů, které kluby za přenosy dostávají. Tomu se musí podřídit. O kolik diváků by přišlo víc? O pět set? Zisk klubu by byl i tak minimální.

* LN Možná by se počet diváků zvedl, kdyby se časy fotbalových soutěží od sebe oddělily. Třeba aby se všechny ostatní soutěže hrály v sobotu a první a druhá liga v neděli. Tím by zašli na fotbal i lidé, kteří ho hrají v nižších soutěžích a kteří ho kvůli tomu, že se zápasy kryjí, prostě nestíhají.

Ivan Hašek: O tomto jsem začal přemýšlet hlavně v souvislosti s reprezentací. Nedokázal jsem pochopit, jak je možné, že když hraje národní tým, hrají se i další nižší fotbalové zápasy. To nikde jinde na světě není. Když hraje národní mužstvo, je to svátek pro všechny, žádné další zápasy se tedy hrát nemají a už ani nehrají. Posun je ale možný i u klubů nižších a profesionálních, aby se zápasy nekryly. Není to ale jednoduché, termínů je málo a soutěží moc. Otázka je, jestli by to skutečně přineslo zvýšení počtu diváků na stadionu.

* LN Bude u nás někdy divácká fotbalová účast, jako je v Německu? Budou se na fotbal rodiny s dětmi chodit pobavit, jako chodí třeba na Bayern Mnichov?

Ivan Hašek: U nás všichni žijí v hrozném spěchu, takže jen těžko budou mít lidé čas jít tři hodiny před zápasem piknikovat ke stadionu a bavit se, jako tomu bývá třeba v tom Německu. Myslím si ale, že fotbal je rodinná záležitost a že se tribuny budou zaplňovat.

***

U nás všichni žijí v hrozném spěchu, takže jen těžko budou mít lidé čas jít tři hodiny před zápasem piknikovat ke stadionu a bavit se, jako tomu bývá třeba v Německu Ivan Hašek

Kdyby měl český policista stejnou pravomoc, jako má ten britský, tak nás občanská sdružení nazvou fašistickým státem. V Británii je slovo policisty zákon. Neuposlechnutí výzvy se považuje za trestný čin. Martin Synecký

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!