Oblaka za to mohou jen trochu Proč se za jasné noci ochlazuje rychleji než při oblačnosti? Zjednodušený a poněkud nepřesný výklad je, že za jasné noci se zemský povrch ochlazuje vyzařováním, zatímco když je obloha pokryta oblačností, tak oblačnost tomu vyzařování „brání“, a vyzařování je menší, takže se ochlazuje méně. Přibližně to tak je, ale přesná fyzikální podstata je trošičku složitější.
Vyzařuje každé těleso, které má vyšší teplotu, než je absolutní nula (-273,16 °C). Intenzita i vlnová délka vyzařovaného záření závisí na teplotě tělesa. Při běžných teplotách se vyzařování odehrává v neviditelné infračervené oblasti spektra. Při vyšších teplotách pak ve vyzařovaném spektru přibývají složky viditelného světla, takže roura od kamen rozpálená na několik set stupňů září načervenale, vlákno žárovky o teplotě několika tisíc stupňů nažloutle až bíle.
Intenzita vyzařování je úměrná čtvrté mocnině absolutní teploty. To znamená, že těleso o teplotě 273 °C vyzařuje 16x více než těleso o teplotě 0 °C.
Vyzařování zemského povrchu při stejné teplotě je tedy prakticky stále stejné. Kromě zemského povrchu však vyzařuje i oblačnost, částice vznášející se ve vzduchu a v některých oblastech infračerveného záření i některé plyny obsažené v atmosféře, například vodní pára, oxid uhličitý a podobně. Vyzařování atmosféry dopadá na zemský povrch. Zemský povrch tedy ztrácí tepelnou energii vlastním vyzařováním, ale současně získává energii v důsledku vyzařování atmosféry.
Záleží také na síle větru a teplotě půdy Rozdíl mezi vyzařováním zemského povrchu a zpětným zářením atmosféry absorbovaným zemským povrchem se jmenuje efektivní vyzařování zemského povrchu a právě na něm závisí rychlost ochlazování.
Jak již bylo naznačeno, záření atmosféry je největší (a tedy efektivní vyzařování nejmenší) při zatažené obloze. V takovém případě záření atmosféry závisí na teplotě oblačnosti, takže například vysoká oblačnost o teplotě -60 °C vyzařuje méně než oblačnost o teplotě kolem nuly nebo nad nulou.
Při jasné obloze je záření atmosféry tím větší, čím více obsahuje vodní páry a čím je teplejší. Záření atmosféry je tedy menší a efektivní vyzařování větší ve studeném suchém čistém vzduchu, zatímco když je ve výšce vrstva teplého vlhkého vzduchu, je i při jasné obloze efektivní vyzařování menší.
Efektivním vyzařováním ztrácí zemský povrch teplo. Jaký bude skutečný pokles teploty, to ale závisí i na větru, teplotě půdy a dalších věcech, které již byly zmíněny v jiných článcích.
