PORT-AU-PRINCE Konstrukce budov, síla zemětřesení, hloubka a blízkost jeho epicentra. Zhruba to jsou hlavní proměnné, které předurčují rozsah škod po otřesech půdy. Vpřípadě Haiti se dá říct, že vše hovořilo v neprospěch této chudé země.
Epicentrum zemětřesení se nacházelo relativně blízko povrchu – zhruba osm kilometrů pod zemí. Od haitské metropole Port-au-Prince bylo vzdáleno jen nějakých 15 kilometrů, a jeho síla dosáhla ničivé úrovně.
U nejsilnějšího z otřesů seizmologové naměřili 7 stupňů Richterovy škály, nejméně deset dotřesů pak ještě přesáhlo pět stupňů. „Blízkost (epicentra) k povrchu je hlavním faktorem, který přispívá k síle otřesů na zemi – ať už je samotné zemětřesení silné jakkoliv,“ citovala BBC vědce Davida Rotheryho z britské Open University. „Otřesy navíc bývají nejsilnější přímo nad jejich zdrojem. Pokud tedy nyní bylo epicentrum vzdálené jen 15 kilometrů od hlavního města, je zřejmé, že utrpělo obrovské škody.“
A o konstrukci budov v haitské metropoli nemluvě. Buď jde o chatrné příbytky rozeseté chaoticky po městě, anebo o stavby sice s pevnými základy, nicméně nepřizpůsobenými otřesům půdy.
Haiti přitom leží v oblasti zvýšené seizmické aktivity, což se v uplynulých staletích projevilo hned několika silnými zemětřeseními. Stalo se tak například v letech 1860, 1770 či 1761. Mimořádně silné zemětřesení zasáhlo ostrov Hispaniola, v jehož západní části Haiti leží, i v roce 1946. Tehdy ale byla zasažena hlavně sousední Dominikánská republika.
