Je záhadou, proč si v Hollywoodu usmysleli, že každý slušný film starší pěti let potřebuje svůj remake. Podobně asi nikdo netuší, proč se režisér s tak svérázným rukopisem, jako je Tony Scott, rozhodl předělávat zrovna sedmdesátkovou kriminálku Přepadení vlaku z Pelhamu. Snímek z roku 1974 u nás nepatří k nejznámějším, jeho kvality však dodnes nevyvanuly. Vyplývají hlavně z tísnivé atmosféry a z drobných nuancí ve vypiplaném scénáři, který mezi klasické thrillerové obraty vpašoval i humor a sžíravý sarkasmus.
Což jsou věci, na jejichž kříšení se málokterý áčkový režisér hodí tak málo jako právě Scott. Slavný bratr ještě slavnějšího Ridleyho v posledních letech definitivně propadl zběsilé akčně-videoklipové formě a je pravděpodobné, že i kdyby měl za úkol zdokumentovat nákup deseti rohlíků, použil by k tomu kamerové filtry, epileptické prostřihy a další frajeřinky.
Co se hodí do hi-tech akčňáků, to nemusí prospět konverzační kriminálce. Komplexní originál byl přebudován v přímočarý souboj muže proti muži, ve slovní kopanou dvou chlapíků, které osud svedl na opačné strany jednoho drátu.
Walter Garber (Denzel Washington) sedí v dopravním dispečinku u mikrofonu, jeho „protivník“ Ryder (John Travolta) mu do sluchátek diktuje podmínky, za kterých nezmění únos vlaku Pelham 123 v krvavá jatka. Za devatenáct rukojmí žádá deset milionů dolarů. Do hodiny. Každá minuta přes limit se rovná kulce pro jednoho z cestujících.
Ti dva spolu diskutují, vyjednávají, líčí na sebe pasti a zkoušejí kličky, samozřejmě každý jen ve svém kamrlíku a s vědomím, že do hodiny se musí uzel rozetnout. Pohnou se až na samotném konci. Díky tomu je nová verze, kterou studio vydávalo za nabušený letní blockbuster s explozivním obsahem, paradoxně mnohem méně dynamická a napínavá než původní film. A snad i méně akční.
Nadopovaná rozhlasová hra A to se Tony tak snaží. Okolo slovního ping-pongu dvou chlápků neustále víří kamerou, občas prostřihne do trochu živějších ulic nebo do rušného pracovního dne newyorského starosty, jenž deset milionů kupodivu nemá po ruce. Dopování energie do látky, která by obstála i jako rozhlasová hra, ovšem vyznívá dost samoúčelně.
Jak by ne. Statický „souboj přes vysílačku“ se pro režiséra specializovaného na roztěkanou akci, automobilové honičky a drsné hláškující černochy stal pastí. I když Scott všechno to chytrácké povídání realizuje střemhlavě, trvalejšího náboje a hlubší podstaty se nikdy nedobere. Je roztomilé, že John Travolta ve své další záporácké kreaci zase jednou náruživě přehrává (to není výtka). Jenomže Scottovu novinku definuje mnohem přesněji bezvýrazný projev Denzela Washingtona a to, jak se z cool bouráka - z ikonického Scottova Muže v ohni -změnil v usedlého tatíka, jenž nezapomene cestou domů koupit mamce mlíko. I tahle rádoby popcornová pecka vlastně suše dřepí na zadku a cucá mlíčko. Přestože tak činí svižně a na vysoké řemeslné úrovni, pořád připomíná hlavně efektní reklamu na originální verzi ze sedmdesátých let. Kdo si potrpí na hvězdičková hodnocení, ten už tuší, že „průměrné tři“ prošly jen o Travoltův vlásek. A že má sestřih sakramentsky krátký!
HODNOCENÍ LN ***
Únos vlaku 1 2 3 (The Taking of Pelham 1 2 3)
USA 2009 Scénář: Brian Helgeland Režie: Tony Scott Kamera: Tobias Schliessler Hudba: Harry Gregson-Williams Hrají: Denzel Washington, John Travolta, James Gandolfini, Jason Butler Harner a další Distribuce v ČR: Falcon Premiéra: 3. 9. 2009
lidovky.cz
Trailer k filmu najdete na www.lidovky.cz/kultura
