Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Průměrný věk lidí, kteří letos zemřeli v souvislosti s covidem, je o dva roky nižší než loni

Až pětadvacet tisíc křížků za oběti koronavirové pandemie. foto: MAFRA

Praha - Na covid umírají stále mladší lidé. Možným důvodem je britská mutace i postupné očkování starších ročníků. Mladších než 70 let je pětina z asi 13 tisíc obětí epidemie, loni to bylo 16 procent ze zhruba 12 tisíc. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Důvodem může být takzvaná britská mutace, která je nebezpečnější, i částečná ochrana osmdesátníků očkováním.
  11:33

V pátek přibylo 7654 případů covidu, nejméně od začátku února. Kleslo i skóre PES a reprodukční číslo

V loňském roce byla polovina zemřelých starších 80 let, další třetina lidé od 70 do 79 let, nad 60 let pak dohromady 95,7 procenta. Podobný byl podíl zemřelých nad 60 let i v necelých prvních třech měsících letošního roku, bylo to 94,8 procenta. Lidí nad 80 bylo mezi zemřelými o sedm procentních bodů méně, o téměř čtyři procentní body víc bylo sedmdesátníků a o tři procentní body víc lidí ve věku 60 až 69 let.

Pieta za oběti covidu-19 na Staroměstském náměstí.
Pieta za oběti covidu-19 na Staroměstském náměstí.

Lékaři z oddělení pečujících o pacienty s covidem-19 upozorňují už zhruba od poloviny února na to, že do nemocnic směřují a v nich i častěji umírají mladší pacienti než dříve. Od začátku března umíralo v průměru víc než 193 lidí denně, v deseti z prvních pětadvaceti březnových dní pak bylo obětí více než 200. Nejvíc zemřelých data o úmrtích, která se ale často později doplňují, hlásí letos z 8. března, kdy to bylo 234 lidí.

Agresivnější mutace a těžší průběh

Od prosince se v Česku šíří britská mutace koronaviru, v současné době už je jeho převažující formou. Podle studie v časopise British Medical Journal má smrtnost, tedy pravděpodobnost úmrtí při nakažení, o 64 procent vyšší než původní varianta koronaviru. Vážné průběhy nemoci mají častěji než loni mladší a zdravější lidé.

Loni v prvních měsících epidemie byli častými oběťmi koronaviru lidé žijící v lůžkových zařízeních sociální péče. První byl 22. března pětadevadesátiletý muž, který žil v jednom z pražských domovů pro seniory, zemřel v Nemocnici Na Bulovce. Případů nákazy tehdy bylo zhruba 1100.

Sněmovna schválila díky podpoře komunistů prodloužení nouzového stavu do 11. dubna

Zaměstnanci a obyvatelé domovů pro seniory a dalších podobných zařízení byli spolu se zdravotníky mezi prvními, kdo se mohli nechat začátkem letošního roku proti covidu-19 očkovat. Od poloviny listopadu se tamní zaměstnanci pravidelně testovali antigenními testy. Na konci ledna ČTK ředitel ÚZIS Ladislav Dušek řekl, že nákaz tam byly už jen řádově desítky. V polovině března o tom, že se ohniska v těchto zařízeních prakticky nevyskytují, hovořila na výboru sněmovny pro zdravotnictví také pověřená hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Od poloviny ledna se mohou nechat očkovat také lidé starší 80 let, kteří žijí mimo tyto domovy. Podle čtvrtečních dat o očkování dostalo alespoň jednu dávku přes 277 tisíc z nich, což je téměř 63 procent lidí z této věkové skupiny. U 178 tisíc z nich bylo očkování ukončeno podáním druhé dávky, proočkováno plně je tak přes 40 procent obyvatel starších 80 let.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v polovině března mluvil o tom, že v této věkové skupině ubývá díky očkování úmrtí i vážných stavů vyžadujících hospitalizaci. Postupně přibývá také očkovaných mezi 70 až 79 let, kteří se mohou registrovat od začátku března. Podle posledních čísel jich má zhruba třetina alespoň jednu dávku.

Autor: