BRNO Kdyby se v České republice nebo na Slovensku konalo referendum o stavbě minaretů, dopadlo by podobně, jako to bylo při diskutovaném hlasování ve Švýcarsku. Těsně by zvítězila skupina bojující proti věžím u islámských modliteben.
Tvrdí to průzkum agentury NMS konaný souběžně v obou sousedících zemích. „Pro zákaz stavby minaretů u nových mešit se vyslovilo v ČR 54 procent respondentů, na Slovensku 56 procent,“ uvedl Tomáš Dvořák z NMS. Nové mešity vadí lidem méně, jenom o něco víc než třetina je jejich zásadním odpůrcem, další je nechtějí „jen“ ve svém okolí.
Muslimové přitom o žádných věžích v tuzemsku v současnosti neuvažují. „Pokud minaret nemá k čemu sloužit, nemusí být,“ poznamenal Muneeb Hassan z islámské obce. Minarety slouží pro hlasité svolávání ke společným modlitbám, z vysokých věží se hlas muezzinů nese do daleka. Podle Hassana jde spíš o zástupný problém. „Proti minaretům jsou ti, kterým vadí islám a muslimové,“ soudí.
Pro muslimy je však mnohem větším problémem už stavba samotných modliteben. Například v Bratislavě mají už deset let koupený pozemek, ale stále nedostali povolení. V Brně, kde postavili první tuzemskou mešitu, plánují druhou, větší. Už nyní proti ní ale mnozí protestují, nesouhlas dali najevo například lidovci nebo zástupci Národní strany.
Úřady přitom příliš možností, jak případné stavbě zabránit, nemají. „Musí samozřejmě být v souladu s územními plány. I pak může stavební úřad argumentovat charakterem okolní zástavby,“ poznamenal náměstek brněnského primátora Martin Ander. V Brně navíc chystají dokument, který by mohl stavbu minaretů ovlivnit – rádi by regulovali maximální výšku staveb v různých částech města.
Podle průzkumu NMS, uskutečněného mezi 424 voliči v ČR a 502 na Slovensku, by v České republice proti minaretům hlasovalo 78 procent lidí a na Slovensku 70 procent.
***
Jediný u nás Příběh minaretu Na území České republiky stojí jediný minaret. A s nynějšími muslimy nemá příliš společného. Šedesát metrů vysoká věž je totiž ozdobou Lednicko-valtického areálu. Nápisy na stěnách jsou sice citáty z Koránu, ale budova z roku 1804 zdobená arabskými umělci ukrývala exotické sbírky rodu Lichtenštejnů. A hlavně: z jejích tří ochozů je nádherný výhled. Podle pověsti, pro niž neexistuje žádný historický důkaz, nechal minaret postavit kníže Alois Josef I. jako „trucpodnik“, když se v Lednici místní přeli o stavbu kostela, na který chtěl přispět.
