V průzkumu se potvrdilo, že lidé nejsou ochotni si ve zdravotnictví víc připlácet takzvaně na dřevo. K tomu by bylo svolných nanejvýš 15 procent lidí. Platit formou připojištění, to je ovšem něco jiného.
Určitě by byla ochotna pořídit si připojištění na nadstandard necelá čtyři procenta dotázaných, spíše ochotno by bylo přes 21 procent.
Teď se jedná jen o to, jestli politici vytvoří prostor pro služby, na které se lidé budou chtít připojistit. Zatím komerční připojištění nevzniklo, protože po něm není poptávka. Téměř vše hradí zdravotní pojišťovny, některé nadstandardní služby jsou za úplatek. „V ničem jiném vymezení standardu není, než že nemůže zahrnovat úplně vše,“ říká otevřeně Marek Šnajdr z ODS. Naproti tomu podle Jaroslava Krákory (ČSSD), předsedy sněmovního zdravotního výboru, má být nadstandard jen v oblasti doplňkových služeb, jako je lepší pokoj v nemocnici.
Respondenti průzkumu by si nejvíc dovedli představit připojištění na platbu za použití nadstandardního materiálu nebo techniky při operaci. Třeba na lepší umělý kyčelní kloub nebo operaci robotem.
Pokračování na straně 7
Dokončení ze strany 1
To jsou příklady, které se u případného připojištění uvádí asi nejčastěji. Legálně si na tyto věci totiž dnes člověk připlatit nemůže. V zákoně je zakázané, aby člověk platil za péči, kterou hradí zdravotní pojišťovna. Když chce někdo kvalitnější umělý kloub nebo oční čočku, než jakou mu lékaři doporučují, má dvě možnosti. Zaplatit si oficiálně celý zákrok včetně práce zdravotníků, anestézie a pobytu na lůžku, anebo dát někomu obálku s úplatkem. U operací očí se běžně pracuje se sponzorskými dary. Zdravotnické zařízení vykáže pojišťovně „standardní“ čočku, ve skutečnosti implantuje měkčí a rozdíl doplatí pacient formou sponzorského daru.
Kromě toho by se lidé připojistili i na platby, které už dnes existují. Třeba na lepší pokoj a stravu. Další žádanou položkou je platba za péči konkrétního lékaře při operaci nebo porodu, která se dnes také dává spíš formou úplatku.
Jedna pojišťovna? S plánem levice souhlasí třetina lidí Průzkum se ptal lidí i na názor, kolik by u nás mělo být zdravotních pojišťoven. „Cílovým stavem je jedna pojišťovna. Zdravotní pojišťovny si ničím nekonkurují,“ říká Jaroslav Krákora (ČSSD). Plán na jednu platebnu má v programu i KSČM. S tím, že by u nás měla být jen jedna zdravotní pojišťovna, souhlasí celkově necelá třetina lidí. Pro jsou voliči KSČM a lidé se základním vzděláním.
„Všude v Evropě probíhá decentralizace správy zdravotního pojištění,“ namítá Pavel Hroboň, bývalý náměstek na ministerstvu zdravotnictví a expert na zdravotní ekonomiku.
Dotazovaní v průzkumu rozhodně stejně jako ministerstvo zdravotnictví soudí, že současný počet pojišťoven v Česku je až příliš vysoký. Místo devíti by si jich představovali o něco méně. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně by u nás bylo optimálních pět zdravotních pojišťoven. V současné situaci je konkurence jen omezená, protože 60 procent pojištěnců je u Všeobecné zdravotní pojišťovny.
***
PŘIPOJIŠTĚNÍ A VOLIČI Doplňkové pojištění by si bylo ochotno pořídit 62 procent voličů ODS. Naproti tomu mezi voliči ČSSD by si připojištění zřídilo 25 procent lidí; z voličů komunistů jen 18 procent. Zatímco volič ODS preferuje třeba techniku při operaci, volič ČSSD nadstandardní pokoj.
