„Pocit, že totalitní režim by byl vhodným systémem pro společnost, je silnější u starší generace, kde může hrát roli nostalgie a dojem, že za totalitního režimu byl v zemi pořádek, stabilita a základní sociální jistoty,“ popisuje Viktoria Musilová, koordinátorka nevládní organizace Globsec, která za průzkumem stojí.
U podobně obecných otázek je podle Miloše Gregora, poradce vlády pro dezinformace, problém, co si pod nimi respondenti představí. Někteří mohou vidět „jen“ odpadnutí voleb, jiní třeba i důsledky takového kroku, jako je omezování osobní svobody, omezené možnosti cestování, zchudnutí nebo státní teror.
„To jsou přímé důsledky absence demokracie, ale ne každý si je může uvědomovat. S rétorikou politickou subjektů jde o propojené nádoby: čím víc jsou antisystémové strany vidět, čím víc si s podobnou rétorikou zahrávají populisté, tím normálnější to může části společnosti přijít,“ varuje Gregor.
Únava z voleb
Demokratičnost má v Česku podle Musilové několik „ale“. Podpora členství v EU je nejnižší v regionu, jen těsně nad sedmdesáti procenty.
Češi mají jasno ohledně hrozeb pro společnost. Pomohla válka, říkají experti |
„Euroskepticismus v České republice je dlouhodobě jeden z nejsilnějších v regionu, pravděpodobně sahá do období, kdy byl prezidentem Václav Klaus, známý svými protiunijními postoji. Tento trend pokračuje i v současnosti, zejména prostřednictvím protievropských vyjádření ze strany některých politiků, kteří využívají krize na půdě EU k mobilizaci svých voličů,“ míní Musilová.
Velké téma je pro Čechy v posledních dvou letech Rusko, které více než tři čtvrtiny obyvatel vnímá jako hrozbu. Společenská únava z prodlužující se války na Ukrajině má na tento postoj dopad, protože se snížil o osm procent oproti roku 2022. „To, že klesá míra podpory Ukrajině, je po více jak dvou letech války přirozené. Jako společnost jsme se přestali Ruska bát, trápí nás jiné problémy a máme pocit, že už se nás to tolik netýká,“ vysvětluje Gregor.
Nostalgická touha po návratu totality a nedůvěra v politický systém může podle expertů ovlivňovat také nejbližší volby. Především tím, že by k nim mohlo přijít méně lidí. „Rozčarování z demokracie může vést k nezájmu o politiku a přesvědčení, že účast na volbách je zbytečná, protože se stejně nic nezmění,“ sděluje Kristína Šefčíková, analytička Prague Security Studies Institute, která se zaměřuje na dezinformace a strategickou komunikaci.
