Výstava zabírající plochu téměř 1500 metrů čtverečních je rozdělena na čtyři části - nádraží, město, venkov a kino, které mají charakterizovat fenomény spojené s první republikou. První část zachycuje vznik republiky a vše, co jejímu vyhlášení předcházelo. Vedle působení československých legií a významných osobností spjatých se zahraničním odbojem ukazuje i domácí politiku v rámci habsburské monarchie a realitu válečného života. Založení samostatného státu 28. října 1918 připomíná například první československý zákon.
Další části výstavy upozorňují na dvě odlišná prostředí, v nichž se odehrával život první republiky -město a venkov. Mezi unikáty této části expozice patří Kotěrův nábytek z roku 1919, šaty z módního salonu Hany Podolské, gobelín se státním znakem, který byl umístěn v Poslanecké sněmovně, a sportovní automobil Jawa Minor. Závěr expozice připomíná významné osobnosti spjaté s tímto obdobím.
Originální texty mnichovské dohody v němčině, angličtině a italštině budou vystaveny v Česku poprvé. Francouzský originál zastupuje oficiální písemné vyjádření z archivu francouzského ministerstva zahraničních věcí k tomu, co se s tímto dokumentem mohlo stát.
Součástí dokumentů, které si na několik let po válce odvezli Američané, jsou také původní mapy sloužící k upřesnění územních požadavků nacistického Německa vůči tehdejšímu Československu.
Na základě mnichovské dohody, kterou v září 1938 podepsali představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa, muselo tehdejší Československo do dvou týdnů podstoupit pohraničí; Mnichov se tak stal předzvěstí druhé světové války a dohoda de facto ukončila existenci první republiky.
Výstavu k 90. výročí vzniku samostatného Československa připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a Senátem.
Podle ředitele muzea Michala Lukeše jde o poslední z letošních expozic Národního muzea inspirovaných „osmičkovými“ výročími dvacátého století. Potrvá do 15. března.
