O víkendu čeští ornitologové znovu sčítali vodní ptáky a ačkoliv kompletní výsledky budou k dispozici až za měsíc, nejspíše jen potvrdí trend nárůstu počtu zimujících opeřenců v ČR. Jenže říkejte to třeba lipanovi, jehož populaci stejně jako některých dalších druhů ryb množící se ptáci zdecimovali na minimum. Důvodem potírání jednoho druhu vzácných živočichů druhým není podle odborníků ani tak ochranářské zvýhodňování ptáků vůči rybám, ale spíše fakt, že člověk ryby zbavuje možnosti obrany a rozmnožování.
„Řeky jsou natolik ovlivněné lidskou činností, že rybám neposkytují dostatek přírodních úkrytů,“ vysvětluje ornitolog Petr Musil. Celoevropská ochrana mnoha druhů vodního ptactva tak podle něj sice vedla k tomu, že v Česku rapidně přibylo třeba kormoránů, volavek, hus či mořských orlů, ptáci ale ve velkém likvidují ryby v řekách. A to v nerovném souboji, protože rybám zmizel úkryt jak v podobě ledu, tak členitého dna a břehů.
„Stížnosti rybářů jsou někdy oprávněné, možná bych byl i pro přísnější regulaci určitých ptačích druhů,“ říká Musil. Sami rybáři přitom tvrdí, že ani nějaký hromadný odstřel ptáků by rybám výrazně nepomohl. „V ČR se ročně na výjimku zastřelí 6000 kormoránů, ale vzhledem k tomu, že se tady při přeletech objeví až 100 000 jedinců, ryby to nezachrání,“ říká Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Například lipan se tak podle něj stal v Česku kvůli rybožravým ptákům už kriticky ohroženým druhem, podobně je na tom třeba i parma či ostroretka.
„Ohroženým rybám by ale nejvíc pomohlo, kdyby už se nestavěly další přehrady, kanály a jiná vodní díla, a toky se naopak v co největší míře revitalizovaly,“ říká Vrána.
