PRAHA Místní úřady na jihu Finska vydaly v pátek rozhodnutí, které ovlivní energetický trh v celé Evropě. Povolily Rusku zahájit stavbu podmořského plynovodu Nord Stream.
Finsko bylo poslední zemí, která vedení potrubí ve svých výsadních vodách schválila. Přispěla k tomu i nedávná návštěva ruského premiéra Vladimira Putina ve Finsku. Finská vláda vyslovila generální souhlas s plynovodem, který má spojit Rusko přímo s Německem, aniž by potrubí procházelo přes problematické tranzitní země Ukrajinu či Bělorusko, už v listopadu 2009. Aby ale dohoda byla platná, muselo ji potvrdit i regionální vedení jižního Finska.
Před Finy už povolili stavbu 1 223 kilometrů dlouhého plynovodu Němci, Švédové i Dánové. Finsko ale bylo tvrdým oříškem. Nakonec podle neoficiálních, ale důvěryhodných zdrojů vyměnilo svůj souhlas s plynovodem za nízké celní poplatky na nezpracované dřevo, které se do Finska dováží z ruské Karélie a Archangelska. V pátek to potvrdil i slavný ruský ekolog, člen korespondent Ruské akademie věd Alexej Jablokov: „Byl to čistý obchod mezi Putinem a finským premiérem Matti Vanhanenem.“ Rusové se chtějí za každou cenu vyhnout sporům se svými bývalými satelity, s Ukrajinou a Běloruskem, které se každoročně „handrkují“ o co nejnižší ceny na suroviny.
Už několik let kolem Nového roku vrcholí konflikty ohledně kontraktů na objemy, ceny a poplatky za tranzit jak plynu, tak ropy. Několikrát, naposledy na přelomu let 2008 a 2009, sváry mezi Ukrajinou a Ruskem dovedly Moskvu až k tomu, že zcela uzavřela plynovod a nechala tak část Evropy během studené zimy bez tepla.
Protože premiér Putin svaluje veškerou odpovědnost za problémy Evropy s dodávkami ruských surovin na Kyjev a Minsk, hodlá se oběma zemím vyhnout velkým obloukem. Vybudování plynovodů Nord Stream a South Stream má ze hry úplně vyřadit oba „neposlušné“ sousedy a zvýšit energetickou prestiž Ruska před evropskými odběrateli. Na Ukrajině nazrává panika. Protože, jak prohlásil včera třetí v prezidentských volbách Sergej Tigipko, pokud bude položen jak Severní, tak i Jižní proud, transportní energetickou síť Ukrajiny už nebude nikdo potřebovat. Degraduje ji to na lokální, bezvýznamné a rezavějící trubky a význam celé země tak značně poklesne. Podobné obavy už dříve vyslovili Poláci, které Nord Stream také obchází a kteří rovněž nemají s Ruskem nejlepší vztahy. Dokonce srovnali plynovod s paktem Molotov-Ribbentrop a tvrdí, že Evropa bude opět rozdělena a velmoci budou, tentokrát s pomocí energetických surovin, ovládat menší státy.
Zatímco osud jižní větve je stále nejistý, severní je po finském souhlasu na spadnutí. Plynovod se má začít stavět už letos na jaře. A v roce následujícím by už mohlo protéct jednou z větví plynovodu 27,5 miliardy metrů kubických.
***
Plynovod Nord Stream spojí přímo Rusko s Německem
Novodobý pakt Molotov-Ribbentrop? Délka: 1223 kilometrů Kapacita: 55 miliard m2 ročně Spuštění: 2011 Výstavbu politicky tlačil dnešní ruský premiér Vladimir Putin. Své dobré vztahy s Putinem zúročil v projektu i někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, který je předsedou dozorčí rady firmy Nord Stream. Proti projektu protestují země, přes které je plyn dopravován dnes. Nejhlasitějším odpůrcem je Polsko, jehož ministr zahraničí srovnává smlouvu o plynovodu s paktem Molotov-Ribbentrop.
