KINSHASA/PRAHA Zaire Njikali -postarší vůdce jednoho z pygmejských kmenů - se upřeně dívá do pralesa před sebou. V jeho blízkosti mezitím 15 mužů pečlivě pokládá po pás vysokou síť, která se skrz křoviny potáhne do délky jednoho kilometru. Začíná lov. Cílem je divoká zvěř.
Pro Pygmeje žijící ve východokonžském regionu Ituri jsou zejména antilopy základním zdrojem obživy i obchodu. Již před desetiletími jich prodávali téměř polovinu, nyní však se zástupci sousedního etnika Bantu obchodují skoro s každým kusem. Zvěřina tak z oblasti už delší dobu postupně mizí.
Poptávka na trhu je totiž obrovská. Jen v Kongu dramaticky roste populace, do roku 2020 by měla dosáhnout 120 milionů lidí. „Prales neprodukuje dostatek masa, aby uspokojil požadavky,“ uvedl Conrad Aveling, britský odborník na životní prostředí. Ostatně v celém středoafrickém regionu ubývá zalesněných ploch. Ročně se zde kvůli nekontrolovanému kácení stromů či dolování podle OSN údajně ztratí plocha o rozloze Švýcarska. Rezervace Okapi v Kongu V celé oblasti žije několik set tisíc Pygmejů, posledních afrických lovců, kteří jsou proslulí svým malým vzrůstem - dospělí muži jsou v průměru vysocí asi 150 centimetrů. Pro Pygmeje je obchod lákavý hlavně proto, že za maso získávají dostatek potravin vypěstovaných na farmách, jako jsou rýže či manioková mouka, které potřebují k životu.
V části oblasti Ituri již před lety vznikla rezervace Okapi o rozloze přibližně 14 tisíc kilometrů čtverečních, ve které bylo asi 20 tisícům lidí - Pygmejům i příslušníkům etnika Bantu - umožněno žít jejich obvyklým způsobem života. Pygmejové tak zde mohli pokračovat ve svém tradičním lovu, byť komerční zabíjení zvířat zde byl zakázáno. Agentura AP však zjistila, že obchod se zvěřinou pronikl až sem. Rezervaci Okapi stále zdobí panenská příroda s křišťálovou vodou, v korunách stromů se zde například stále nacházejí plástve s medem. Pygmejové ale podle expertů citovaných AP nechápou, že svým systematickým zabíjením zvěře si sami „pod sebou podřezávají větev“. Ničí si totiž své přirozené prostředí. Mezi rokem 1995 a 2006 poklesla místní populace různých druhů antilop o několik procent. Pro obchodníky v chudé oblasti navíc zvěřina představuje vidinu snadného zisku. Bojovat proti tomuto jevu ale není lehké, rezervaci totiž střeží pouze 90 lidí. Ti se alespoň snaží Pygmeje poučit o jejich situaci.
„Vaši předci lovili zvěř. Měli byste lovit zvěř navždycky. Pokud budou ale divoká zvířata pronásledována příliš, zmizí,“ říká například Pygmejům James Mapilanga, jeden ze strážců. „Prales tady bude vždycky. Aby se ztratil prales a zvířata, musí nejprve skončit svět,“ oponuje Njikali. Na sobě má přitom hnědé mokasíny a zašlé džíny.
I to je ostatně důkazem, jak v poslední době produkty z moderního světa pronikly i do života Pygmejů, kteří podle AP třeba nikdy neslyšeli o internetu či o Baracku Obamovi. Nyní ale Pygmejové obchodem získávají třeba i čínské hodinky. Své děti, které se již častěji rodí v nemocnici, také více posílají do škol. Odvrácenou stranou postupného odklonu od tradičního způsobu života je však to, že Pygmejové jsou často nuceni žít na okraji společnosti.
