Městská část Praha 8 vybudovala ve Vysočanech nákladem 150 milionů korun cyklostezku v délce tří kilometrů. Je však v podstatě nefunkční, jelikož spojující mosty se zasypaly a tam, kde by se šlo napojit na další cestu, jsou schody. Dopravní expert, který byl dotazován, zda to není trochu předražené, váhavě připustil, že ano. Musel by prý vidět projektovou dokumentaci. Čert ji vem, copak nestačí selský rozum?
Sto padesát milionů – to je dlážděna zlatem a drahokamy? Asi sotva, zato si někdo hezky namastil kapsu. Turecké hospodářství pražské radnice už je skutečným hitem. Cyklostezka a divadlo, nebo chcete-li kultura, to není oslí můstek. Komise pro letošní kulturní granty rozdělovala sotva zlomek částky na tuto pofidérní atrakci a toho handrkování kolem. Co je komerční, co je nekomerční, ten má málo, ten má hodně, ten si to zaslouží, ten ne. V této konfrontaci by jeden div nepraskl smíchy. A to prosím město jako zřizovatel nemůže přijmout do své kulturní instituce nového pracovníka, jelikož by prý nemělo čtyři sta tisíc korun na jeho roční plat. Jiný příklad: v Praze 5 ve starém krytu činžovního domu s neutuchající zarputilostí dělá autorské divadlo pětasedmdesátiletý herec a režisér Radim Vašinka. A každoročně píše poníženou supliku o malou dotaci. Má se čím ohánět, o jeho produkce je zájem. A ne malý. Diváci se ale musí dát na dobročinnost a občas něco hodit do klobouku, jinak bude šlus na Brno. Inu, jak za národního obrození. Nic jiného nezbývá, protože pan Vašinka, který své Bytové divadlo táhne od roku 1990, už tři roky nedostal od radnice ani floka. Ale zase může vzít kolo a projet se ve Vysočanech, že?
