Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Rajčata: pro začátečníky ideální

Česko

Pěstování rajčat není těžké.

Prvním krokem k úspěchu je správný výběr odrůdy.

Tolik výborných odrůd jako u rajčat se u žádné jiné zeleniny nenajde: můžete mít rajče s plody červenými, žlutými, žíhanými, kulovitými nebo oválnými, velkými jako třešeň, nebo naopak až půlkilovými. Nevíte-li, kterou vybrat, nespletete se, když odrůdy – nebo ještě lépe kombinaci odrůd – na své záhony zvolíte podle toho, jak je chcete využít.

Švestkovité, nebo masité?

Protáhlé plody římských odrůd mají málo semen a hodí se k přípravě omáček, zatímco velké, výrazně dužnaté „masité“ plody se využívají hlavně ke grilování. Malé plody švestkovitého tvaru jsou nejlepší, když je sníte čerstvé. Drobnoplodé odrůdy se skvěle uplatní jako ozdoba na zeleninové míse, v salátu zase vypadají lákavě žlutá nebo oranžová třešňová či koktejlová rajčátka doplněná čerstvými listy bylinek.

V každém případě jsou nejzdravější (a nejlépe chutnají) rajčata, která dozrála na slunci a byla utržena těsně před použitím. Obsahují řadu důležitých vitaminů, minerálů a sekundárních rostlinných látek. Nejvýznamnější z nich je lykopen – přírodní červené barvivo, které má antioxidační účinky a působí preventivně proti nádorovým i cévním a srdečním onemocněním.

O chuti rajčat rozhoduje kromě různých aromatických látek také poměr obsažených cukrů a organických kyselin, který je u každé odrůdy trochu jiný.

Záleží na podmínkách Na první pohled se odrůdy rajčat co do pěstitelských nároků příliš neliší. I v méně příznivých podmínkách se můžete spolehnout na odrůdy se středně velkými plody, jako je hybridní Start F1 nebo Toro F1. Snášejí rovněž nižší teploty a přitom spolehlivě plodí. Protože jde o F1 hybridy, nedají se z nich získávat semena pro pěstování v další generaci. Semenáčky by totiž už neměly vlastnosti mateřských rostlin: vznikly by rozmanité typy rostlin s odlišnou odolností i kvalitou plodů.

Ve venkovních podmínkách byste zásadně neměli pěstovat odrůdy určené do skleníků a fóliovníků, jako je Stupické skleníkové, protože jsou náročnější na vyrovnané teplotní podmínky. Náročnější jsou také velkoplodé odrůdy s masitými žebernatými plody, které jsou sice chutné, ale snadno podléhají hnilobám.

Účinná ochrana před větrem a deštěm I v teplejších oblastech je vhodné pořídit si pro rajčata kryt. Stačí i jednoduché fóliové zastřešení, které chrání rostliny před větrem a deštěm a postará se, aby nebyly tak snadno napadeny plísní.

Úplně spolehlivá ochrana to ovšem není, protože v letech, kdy se plísním daří lépe než jindy, se ani rostliny v uzavřených prostorách před infekcí úplně neschovají. Šíření choroby tam však postupuje pomaleji. K infekci dochází zejména tehdy, když listy zůstanou po několik hodin mokré. První pomoc: odřežte spodní listy (asi do výšky 40 cm nad povrchem půdy) a zlikvidujte je.

Prevencí proti všem ostatním chorobám rajčat je každoroční střídání kultur. V malých zahradách a ve sklenících to ovšem není možné. V tom případě vysazujte sazenice naroubované na rezistentní podnož.

Tyčková rajčata potřebují trvalou oporu. Praktické jsou spirálové kovové tyčky vysoké alespoň 1,8 m, kolem nichž se výhony navádějí ve směru hodinových ručiček. Zkušení pěstitelé dále doporučují silnou vrstvu mulče ze zavadlé posekané trávy, kostní moučky nebo kopřivových listů a rozsekané slámy. Ještě účinnější je vysít na záhon měsíčky (Calendula), aksamitník (Tagetes) nebo ostálky (Zinnia). Přilákáte tím včely a čmeláky, kteří rajčata opylují, zkypříte půdu a potlačíte plevele.

Které se hodí do květináčů a které na záhon?

Pokud kupujete sazenice na trhu, zajímejte se o název odrůdy nebo alespoň o odrůdový typ, který do značné míry určuje nároky na pěstování. Moderní a osvědčenou metodou je roubování sazenic na speciální podnož rezistentního planého rajčete (např. Lycopersicon esculentum). Jsou sice dražší než běžné neroubované sazenice, jejich vzrůst je však mohutnější a zdravý, výnos plodů nejméně o třetinu vyšší. K dostání jsou také podnože, na něž si můžete rajčata naroubovat. Stále oblíbenější je pěstování rajčat v květináčích a ve větších nádobách. Pro mohutně rostoucí pozdní odrůdy se ovšem tento způsob pěstování nehodí.

Většina třešňových a koktejlových typů s poněkud většími plody však na terase nebo na balkoně poskytne bohatou úrodu sladkých plodů. Nízké keříčkové odrůdy, jako je Karla s červenými kulovitými pevnými plody nebo Vilma, se hodí i do závěsných nádob.

Vybíráte-li vhodné stanoviště pro rajčata, neuděláte chybu, když zvolíte nejteplejší místo v zahradě nebo na terase. Na venkovní záhon je nejvhodnější vysazovat je od druhé poloviny května.

Před výsadbou půdu co možná nejhlouběji zkypřete a pak do ní zapracujte kompost. Podle předplodiny a podle stavu půdy stačí 2–3 litry na 1 m2 plochy záhonu. V místech, kde se dají očekávat problémy s plísní bramborovou, nakonec na povrch půdy nasypte minerální moučku.

O autorovi| Autor je šéfredaktorem časopisu Naše krásná zahrada.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!