"Všechno, co bylo možné předložit, jsme na technické úrovni už udělali. Můžeme to sice ještě několikrát zopakovat, ale nemyslím, že by to situaci zlepšilo. "Problém" totiž dávno není záležitost bezpečnosti jedné elektrárny," vyjádřila se v on-line rozhovoru pro lidovky.cz šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Český prezident Václav Klaus už označil rozhodnutí za skandální. Podotkl, že si ani v nejbujnější fantazii nedovede představit, že by něco podobného (vůči sousední zemi) odhlasoval český parlament.
Dnešní usnesení je dílčím vítězstvím rakouských odpůrců jihočeské elektrárny. Ti hrozili, že pokud parlament usnesení nepřijme, zablokují o víkendu znovu hranice mezi Rakouskem a Českem. Schválený text vychází z předpokladu, že Česko nedávnou kolaudací Temelína porušilo takzvanou dohodu z Melku.
Rakouský ministr životního prostředí, lidovec Josef Pröll ještě před hlasováním prohlásil, že jeho resort hledá cesty k podání mezinárodní žaloby proti Česku. "Žaloba se však musí opírat o důkladné právní analýzy i prozkoumání kolaudačního rozhodnutí," zdůraznil ministr.
"Česká republika už Rakousko dlouho tahá za nos," stěžoval si poslanec Lutz
Weinzinger z krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). "Praha už úspěšným ignorováním výzev ke zrušení takzvaných Benešových dekretů nabyla dojmu, že s Rakouskem si může dělat, co se jí zachce," kritizovala další hornorakouská poslankyně FPÖ.
Právníci: Rakousko nemá moc šancí
Konkrétní výhrady odpůrců Temelína se týkají například problematiky souběžného vedení vysokotlakých potrubí na úrovni 28,8 metru a pojistných ventilů kompenzátorů objemu primárního okruhu elektrárny, jež byly prý při provozu nastaveny na vyšší tlaky, než na které jsou kvalifikovány od výrobce.
Výhrady ke stavu obou technologií měla prý i mezinárodní inspekce v závěrečné zprávě z minulého roku. V bruselské dohodě o důsledcích melkského procesu jsou přitom obě technické problematiky v prvním dodatku uvedeny jako klíčové podmínky pro spuštění komerčního provozu.
Někteří rakouští právníci přiznávají, že Rakousko nemá mnoho šancí případný proces proti Česku prosadit. Prakticky jediná soudní instance, která přichází v úvahu, tedy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, se případnou žalobou nemůže zabývat, pokud s tím nevysloví souhlas obě strany sporu.
Český prezident Václav Klaus už označil rozhodnutí za skandální. Podotkl, že si ani v nejbujnější fantazii nedovede představit, že by něco podobného (vůči sousední zemi) odhlasoval český parlament.
| V procesu z Melku jde o shodu České republiky a Rakouska ohledně vyhodnocování bezpečnostních a ekologických otázek kolem Temelína. Ujednání podepsali tehdejší šéfové vlád obou zemí Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel v prosinci 2000. V listopadu 2001 vyvrcholil melkský proces uzavřením dohody o řešení sporů ohledně JETE mezi ČR a Rakouskem s pomocí Evropské komise v Bruselu. Časový plán realizace dohody ustanovil setkávání expertů. |
Rakouský ministr životního prostředí, lidovec Josef Pröll ještě před hlasováním prohlásil, že jeho resort hledá cesty k podání mezinárodní žaloby proti Česku. "Žaloba se však musí opírat o důkladné právní analýzy i prozkoumání kolaudačního rozhodnutí," zdůraznil ministr.
"Česká republika už Rakousko dlouho tahá za nos," stěžoval si poslanec Lutz
Weinzinger z krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). "Praha už úspěšným ignorováním výzev ke zrušení takzvaných Benešových dekretů nabyla dojmu, že s Rakouskem si může dělat, co se jí zachce," kritizovala další hornorakouská poslankyně FPÖ.
Právníci: Rakousko nemá moc šancí
Konkrétní výhrady odpůrců Temelína se týkají například problematiky souběžného vedení vysokotlakých potrubí na úrovni 28,8 metru a pojistných ventilů kompenzátorů objemu primárního okruhu elektrárny, jež byly prý při provozu nastaveny na vyšší tlaky, než na které jsou kvalifikovány od výrobce.
Výhrady ke stavu obou technologií měla prý i mezinárodní inspekce v závěrečné zprávě z minulého roku. V bruselské dohodě o důsledcích melkského procesu jsou přitom obě technické problematiky v prvním dodatku uvedeny jako klíčové podmínky pro spuštění komerčního provozu.
Někteří rakouští právníci přiznávají, že Rakousko nemá mnoho šancí případný proces proti Česku prosadit. Prakticky jediná soudní instance, která přichází v úvahu, tedy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, se případnou žalobou nemůže zabývat, pokud s tím nevysloví souhlas obě strany sporu.
