Český prezident Václav Klaus už označil rozhodnutí za skandální. Podotkl, že si ani v nejbujnější fantazii nedovede představit, že by něco podobného (vůči sousední zemi) odhlasoval český parlament.
V procesu z Melku jde o shodu České republiky a Rakouska ohledně vyhodnocování bezpečnostních a ekologických otázek kolem Temelína. Ujednání podepsali tehdejší šéfové vlád obou zemí Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel v prosinci 2000. V listopadu 2001 vyvrcholil melkský proces uzavřením dohody o řešení sporů ohledně JETE mezi ČR a Rakouskem s pomocí Evropské komise v Bruselu. Časový plán realizace dohody ustanovil setkávání expertů. |
Rakouský ministr životního prostředí, lidovec Josef Pröll ještě před hlasováním prohlásil, že jeho resort hledá cesty k podání mezinárodní žaloby proti Česku. "Žaloba se však musí opírat o důkladné právní analýzy i prozkoumání kolaudačního rozhodnutí," zdůraznil ministr.
"Česká republika už Rakousko dlouho tahá za nos," stěžoval si poslanec Lutz
Weinzinger z krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). "Praha už úspěšným ignorováním výzev ke zrušení takzvaných Benešových dekretů nabyla dojmu, že s Rakouskem si může dělat, co se jí zachce," kritizovala další hornorakouská poslankyně FPÖ.
Právníci: Rakousko nemá moc šancí
Konkrétní výhrady odpůrců Temelína se týkají například problematiky souběžného vedení vysokotlakých potrubí na úrovni 28,8 metru a pojistných ventilů kompenzátorů objemu primárního okruhu elektrárny, jež byly prý při provozu nastaveny na vyšší tlaky, než na které jsou kvalifikovány od výrobce.
Výhrady ke stavu obou technologií měla prý i mezinárodní inspekce v závěrečné zprávě z minulého roku. V bruselské dohodě o důsledcích melkského procesu jsou přitom obě technické problematiky v prvním dodatku uvedeny jako klíčové podmínky pro spuštění komerčního provozu.
Někteří rakouští právníci přiznávají, že Rakousko nemá mnoho šancí případný proces proti Česku prosadit. Prakticky jediná soudní instance, která přichází v úvahu, tedy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, se případnou žalobou nemůže zabývat, pokud s tím nevysloví souhlas obě strany sporu.