V první části knihy upíná autor pozornost především ke změnám přírodního prostředí způsobeným lidským úsilím. Je přesvědčen, že následky hospodaření a využívání přírodních rezerv jsou tak významné, že nás ospravedlňují hovořit o současné době jako o novém geologickém údobí, které nazývá „antropocen“. Při hledání východiska z ekologické krize klade autor důraz na fakt, že strategie nápravy musí být skutečně globální.
V druhém části se Sachs zabývá demografickým problémem. Nehledá jen metody, jak zabránit přelidnění a chronickému nedostatku, ale také obecně přijatelné kvantitativní normy sociálního plánování, jako například optimální rozsah osídlení. Upozorňuje, že právě po demografické stránce se nůžky vývoje nebezpečně rozvírají. V příštím půlstoletí poroste nejrychleji obyvatelstvo zemí v Africe a na Blízkém východě, které si to mohou nejméně dovolit, zatímco v nejvyspělejších oblastech západní civilizace bude hustota obyvatelstva stagnovat či klesat. V jednom i v druhém případě nastane krize.
Za třetí nezbytnou složku úsilí o globální blaho pokládá Sachs „vyproštění z pastí bídy“. Autor zde navazuje na svou předchozí knihu Konec bídy, jež se stala před třemi lety bestsellerem. Sachs je přesvědčen, že krátkodobá, ale intenzivní podpora zaostalých ekonomik zvenčí by stačila zvýšit jejich produktivitu natolik, aby mohly ušetřit a investovat do moderních výrobních prostředků.
Sachsův seznam hlavních ekonomických výzev a úkolů naší doby je bezesporu úplný. U řady z nich ukazuje také cestu k jejich řešení. Klade se však otázka, kde najde dostatečně silný motor, který by poháněl jeho inspirující projekt „ekosystému třetího tisíciletí“? V Sachsově výkladu překvapuje vágnost, s jakou hovoří o předpokladech úspěchu svého ekonomického modelu. Zatímco ekologický a demografický aspekt problému jsou velmi svědomitě zpracovány, důsledkům pro politický sektor se dostává poměrně málo pozornosti. Přitom autor na mnoha místech výslovně uznává nezbytnost zapojení politických struktur.
Otázce globálního řešení problémů věnoval autor celou závěrečnou část knihy, kde na prvním místě naléhá na nové promyšlení zahraniční politiky. Volá po globální spolupráci a připomíná, že mezinárodní spolupráce se v minulosti vždy osvědčila. Má pravdu, avšak pouhá ochota ke spolupráci stačit nebude. Nutno počítat s řadou konfliktů mezi zájmy jednotlivých států. Vůle ke změně musí být zakotvena v konkrétních institucích, vybavených nadnárodní rozhodovací autoritou, jakou je dnes např. EU. Čtenář se neubrání dojmu, že autor v tomto ohledu váhá, že jeho představivost se zastavuje právě tam, kde začíná být zřejmé, že „projekt třetího tisíciletí“ se nedá uskutečnit bez podstatných změn v tradičním světovém systému založeném na principu svrchovaného národního státu.
***
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
ČESKY NEVYŠLO Common Wealth -Economics for a Crowded Planet
Jeffrey Sachs Vydal Penguin Press, New York 2008.
386 stran.
