Strana zelených chce totiž podle své místopředsedkyně Dany Kuchtové při své případné účasti na vládě znovu oživit svůj předvolební návrh na snížení věkové hranice pro účast ve volbách na šestnáct let.
Podobný systém, ovšem zatím jen pro komunální volby, úspěšně funguje například v sousedním Rakousku.
Také čeští zelení by chtěli nejprve nechat volit šestnáctileté v obecních, případně krajských volbách. „Tento náš návrh není předmětem současných jednání o případné vládní koalici. Pokud bychom se ale do vlády dostali, určitě snížení věkové hranice voličů navrhneme,“ řekla LN Dana Kuchtová.
Rakouská inspirace
Inspirací pro změnu volebního zákona v Česku se může podle ní stát například velmi vysoká volební účast středoškolských studentů a učňů při posledních městských volbách ve Vídni. Kuchtová se domnívá, že Česko by mohlo postupovat podobně jako Rakousko, kde nejprve otevřely volební právo šestnáctiletým některé obce a města, poté některé spolkové země a nyní se po dobrých zkušenostech debatuje o zavedení volebního práva pro studenty i na celostátní úrovni.
„Rakouské zkušenosti dokazují, že mladí lidé jsou v šestnácti letech už dostatečně politicky zralí na to, aby si mohli volit své politické zástupce,“ tvrdí Kuchtová.
80 procent mládeže volilo...
Ve Vídni loni využilo možnosti hodit poprvé svůj hlas do volební urny takřka 80 procent mladých lidí ve věku od 16 do 18 let. Podobně vysokou účast v této věkové kategorii, až o třetinu převyšující míru účasti u dospělých, zaznamenaly i další rakouské spolkové země jako Burgenlandsko a Salcbursko.
Zastánci rozšíření volebního práva pro mladistvé i do dalších spolkových zemí argumentují mimo jiné tím, že řada mladých lidí má vlastně právo volit poprvé až ve 22 letech. Osmnáct jim totiž bylo třeba měsíc po posledních volbách a další následují až za čtyři roky.
„Tak je vlastně upíráno volební právo i lidem, kteří dosáhli plnoletosti. To pochopitelně může vyvolat mezi částí mládeže frustraci,“ řekl Karl Frais, předseda klubu sociální demokracie v hornorakouském zemském sněmu.
Sociální demokraté, kteří jsou v Horních Rakousích stejně jako v rakouském parlamentu v opozici, navrhli snížení věkové hranice pro místní zemské volby už několikrát. Vždy však narazili na odpor hornorakouských lidovců. „Hrozí, že se staneme poslední spolkovou zemí, která volební právo od šestnácti let ještě nezavedla,“ řekl Frais. Poukázal na to, že udílení tohoto práva se šíří Rakouskem jako lavina. Tisíce studentů navíc dokazují, že mají o volby zájem.
...většina sociální demokraty
Odpůrci snížení volební věkové hranice naopak podezírají sociální demokraty, že jen chtějí tímto způsobem získat více hlasů. Vídeňské volby totiž prokázaly, že velká většina mladých volila právě sociální demokracii.
Podobnou debatu lze přitom očekávat i v Česku. „I když uznávám, že dnešní mladí jsou už ve věku šestnácti let fyzicky i citově velmi vyspělí, osobně se domnívám, že hranice pro volební účast by měla být nadále spojena s dosažením plnoletosti,“ řekl LN například jihočeský hejtman za ODS Jan Zahradník.
Jestliže je někomu osmnáct let, získá podle něj ve společnosti nejen určitá práva, ale také povinnosti a takzvanou občanskou odpovědnost. Pokud by se ale přesto Česko v budoucnu rozhodlo nechat volit šestnáctileté i v parlamentních volbách, podle mnohých odborníků by to zřejmě znamenalo určitě změnu v dosavadním rozložení sil na politické scéně. Rakouské zkušenosti totiž ukazují, že mladí lidé do osmnácti letech mají totiž oproti svým rodičům výrazně odlišné volební preference.
