BRUSEL/ATÉNY Dá, nebo nedá Evropská unie peníze zadluženému Řecku? Ve znamení této otázky se nesl celý včerejší den. Objevila se hromada protichůdných zpráv z dobře informovaných zdrojů z Bruselu, z Německa, z Evropské centrální banky i z Francie o tom, jak a kdy Řecko peníze dostane, nebo nedostane. Dnes proběhne summit Evropské unie věnovaný konkurenceschopnosti. Na něm by se mohla otázka pomoci Řecku konečně vyřešit.
Řecko má dluhy ve výši asi 300 miliard eur (téměř osm bilionů korun) a loni dosáhlo rekordního deficitu veřejných financí ve výši 12,7 procenta HDP. Letos si musí vypůjčit 53 miliard eur, aby mohlo splatit své staré dluhy. V lednu získalo na finančních trzích 8 miliard eur, ale úroky jsou vysoké.
Pochybnosti, zda Řecko potřebné peníze sežene a zda je bude poté schopno splatit, podlamují důvěryhodnost společné evropské měny euro. Euro díky tomu oslabuje.
Pomoc jako investice Existuje několik možností pomoci Řecku. Mohla by pomoci přímo německá nebo francouzská vláda. Německo by mohlo půjčit Řecku také prostřednictvím státní banky KfW (Banka pro rekonstrukci), která je pozůstatkem poválečného Marshalova plánu. Zřejmě by šlo o nákup řeckých dluhopisů. Německá vláda by pak svým obyvatelům vysvětlila, že nejde o půjčku, ale o investici a že Německo získá z půjčených peněz slušné úroky. Ve skutečnosti by ovšem úroky byly nižší, než za kolik by si Řecko půjčilo na finančních trzích. Německo a Francie by se také mohly zaručit za řecké dluhy. Pak by si Řekové mohli půjčit od komerčních bank peníze za nižší úrok.
Další možností je poskytnout Řecku peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Bylo by to ale těžko zdůvodnitelné na základě evropského práva a některé státy unie by navíc mohly protestovat, že Řecko získalo peníze na jejich úkor. Řecku by mohla půjčit také Evropská investiční banka. Akcionáři banky jsou členské státy Evropské unie. Banka by nakoupila řecké dluhopisy a formálně by to prezentovala jako výhodnou investici. Řecko může požádat o pomoc i Mezinárodní měnový fond. Mise Mezinárodního měnového fondu byla v Aténách minulý měsíc a šéf fondu Dominique Strauss-Kahn už prohlásil, že jeho organizace je připravena pomoci Řecku. Pokud o to země požádá. Mezi evropskými politiky je ale tento nápad nepopulární. Vzbuzuje totiž pochybnost o schopnosti unie postarat se o pořádek ve svém vlastním domě.
Stávky proti úsporám Řecká vláda slibuje tvrdé úspory a prohlašuje, že se obejde bez vnější pomoci. Včera byla ale země ochromena stávkou zaměstnanců veřejného sektoru právě proti úsporným opatřením. Byly uzavřeny školy, nemocnice a ke stávce se připojili i letoví dispečeři. Letecké spojení Řecka se světem bylo přerušeno. Stávku zorganizoval odborový svaz státních zaměstnanců ADEDY.
Řecká vláda totiž v úterý oznámila konkrétní úsporné plány, podle kterých by se zvýšil věk odchodu do důchodu o dva roky, byla zrušena možnost předčasného odchodu do důchodu a pracovníci ve veřejných službách by přišli o příplatky ke svému platu. Příplatky mohou tvořit u některých zaměstnanců až 70 procent mzdy. Měl by být také zrušen 14. plat ve státní správě a možnost odejít do důchodu po dvaceti letech ve službě. Další stávky jsou ohlášeny na 24. února. Zúčastnit se jich mají i zaměstnanci v soukromém sektoru.
