Některá práva, zakotvená v mezinárodních úmluvách, totiž dosud nebyla zařazena do české legislativy.
Například nevidomí by nově měli mít právo vzít si s sebou do nemocnice vodícího psa, neslyšící zase překladatele do znakového jazyka. Rodiče mají podle návrhu automaticky nárok být v nemocnici s dítětem. Řada nemocnic by podle návrhu musela prodloužit návštěvní hodiny. „Někde jsou dnes návštěvy zbytečně omezovány,“ vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.
Řadu otázek v připomínkovém řízení vzbudila navrhovaná definice péče hrazené ze zdravotního pojištění. O té ještě budou koaliční strany jednat, Julínek ale trvá na tom, že je vymahatelnější než dnes. Návrhy zároveň umožní připlatit si za nadstandard, například za lepší oční čočky, umělý kyčelní kloub anebo omyvatelnou sádru. Dnes si člověk může „zadarmo“ pořídit levnější variantu, nebo si zaplatit celou dražší. Nově by si pacient mohl doplatit jen rozdíl mezi nimi.
Posílí bezpečnosti v nemocnicích?
Možnost připlatit si za nadstandard by podle Julínka znamenala konec úplatkům. Přinejmenším by nová úprava otevřela zdravotnickým zařízením větší prostor pro nabízení lepších služeb. Podmínkou bude, že musí vždy pacientovi nabídnout nejdříve plně hrazenou variantu. Rozsah hrazené péče se podle Julínka návrhy nezmenšuje.
Kdyby byl o nadstandardní služby zájem, dá se navíc očekávat, že by se jich chopily komerční pojišťovny. Právě připojištění českému systému znatelně chybí. Záměrem zákonů je také posílit bezpečí v nemocnicích. Každá nemocnice by například musela mít závazný vnitřní předpis, jak postupovat při rizikových činnostech, jako je podávání léků.
Návrh zákona o záchranné službě pak stanovuje maximální dojezdovou dobu záchranky na 15 minut. V oblastech, kam rychlá pomoc dnes dojede později, údajně žije přes milion lidí. Mění se i financování záchranky, na kterém se má začít podílet stát. Jedná se o první část plánované reformy. Projednávání kontroverzních návrhů, které se týkají zdravotních pojišťoven a fakultních nemocnic, musel Julínek zbrzdit.
Například nevidomí by nově měli mít právo vzít si s sebou do nemocnice vodícího psa, neslyšící zase překladatele do znakového jazyka. Rodiče mají podle návrhu automaticky nárok být v nemocnici s dítětem. Řada nemocnic by podle návrhu musela prodloužit návštěvní hodiny. „Někde jsou dnes návštěvy zbytečně omezovány,“ vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.
Řadu otázek v připomínkovém řízení vzbudila navrhovaná definice péče hrazené ze zdravotního pojištění. O té ještě budou koaliční strany jednat, Julínek ale trvá na tom, že je vymahatelnější než dnes. Návrhy zároveň umožní připlatit si za nadstandard, například za lepší oční čočky, umělý kyčelní kloub anebo omyvatelnou sádru. Dnes si člověk může „zadarmo“ pořídit levnější variantu, nebo si zaplatit celou dražší. Nově by si pacient mohl doplatit jen rozdíl mezi nimi.
Posílí bezpečnosti v nemocnicích?
Možnost připlatit si za nadstandard by podle Julínka znamenala konec úplatkům. Přinejmenším by nová úprava otevřela zdravotnickým zařízením větší prostor pro nabízení lepších služeb. Podmínkou bude, že musí vždy pacientovi nabídnout nejdříve plně hrazenou variantu. Rozsah hrazené péče se podle Julínka návrhy nezmenšuje.
Kdyby byl o nadstandardní služby zájem, dá se navíc očekávat, že by se jich chopily komerční pojišťovny. Právě připojištění českému systému znatelně chybí. Záměrem zákonů je také posílit bezpečí v nemocnicích. Každá nemocnice by například musela mít závazný vnitřní předpis, jak postupovat při rizikových činnostech, jako je podávání léků.
Návrh zákona o záchranné službě pak stanovuje maximální dojezdovou dobu záchranky na 15 minut. V oblastech, kam rychlá pomoc dnes dojede později, údajně žije přes milion lidí. Mění se i financování záchranky, na kterém se má začít podílet stát. Jedná se o první část plánované reformy. Projednávání kontroverzních návrhů, které se týkají zdravotních pojišťoven a fakultních nemocnic, musel Julínek zbrzdit.
