Reklamovat lze totiž jen ty vady, které měl ojetý vůz již v době koupě a u nichž nejde o opotřebení odpovídající stáří vozidla. „Je to například výpadek funkce vstřikovacího čerpadla, nefunkční posilovač řízení nebo mechanicky zadřený motor. Naopak nelze reklamovat sjeté brzdové kotouče,“ vysvětluje Aleš Zich z Auto AZ Consulting. „Do šesti měsíců po koupi leží důkazní břemeno na prodejci, takže on musí věrohodně prokázat, že vada nebyla na automobilu již v době prodeje nebo že ji způsobil kupující nevhodným užíváním automobilu.“
A to podle Zicha stojí obchodníka čas a peníze, takže se proto raději dohodne na řešení vzniklé situace. Obvykle vrátí část peněz, která pokryje buď úplně, nebo alespoň z větší části náklady na opravu.
Častou chybou zákazníků je ale odstranění závady ještě před uplatněním reklamace. To podle zákona není možné a prodejci ojetých vozidel to dobře vědí. „Při pokusu uplatnit reklamaci na již odstraněnou vadu budou mít majitelé smůlu a od prodejce nedostanou žádnou kompenzaci,“ říká Aleš Zich.
Doporučuje proto nechat zjistit a posoudit rozsah závady nezávislým odborníkem a ještě před jejím odstraněním ji reklamovat u prodejce vozidla. Odborníkem je myšlen člověk, který dokáže precizně popsat vzniklé vady automobilu a před obchodníkem je obhájit. Majitele může dokonce v jednání s obchodníkem zastupovat. „Za rozbor situace a popis vady platí klient, tedy ten, kdo uplatňuje vadu na prodejci vozidla. Obvyklá cena se pohybuje kolem dvou až čtyř tisíc korun, podle rozsahu a složitosti zkoumané vady,“ říká Aleš Zich.
Výsledkem by mělo být vyrovnání, nejčastěji v podobě slevy. Jinou běžnou formou je poskytnutí bezvadného dílu za díl nefunkční, případně jeho bezplatná výměna u obchodníka. „Zde však platí pravidlo zvýšené obezřetnosti a důsledné kontroly kvality provedených prací,“ dodává Zich.
