BETHEL/PRAHA Nejen v americkém státě New York oslavili lidé během uplynulého víkendu čtyřicáté výročí jedné z nejvýznamnějších kulturně-politických událostí minulého století – hudebního festivalu Woodstock. V bethelském uměleckém centru se na koncertech sešlo na patnáct tisíc příznivců. Ačkoliv si výročí nadšeně přijeli připomenout i pamětníci prvního festivalového ročníku Woodstock '69, ani v nejmenším podle svých slov nedoufali, že by se kdy podařilo zopakovat tehdejší atmosféru, uvádí zpravodajský server U. S. News.
Co se tedy během uplynulých čtyř desetiletí stalo s Woodstockem, jenž kdysi spustil celosvětovou spoušť hudebním festivalům pod širým nebem? Aneb „řekni, kde ty kytky jsou,“ jak zní do češtiny přeložený text legendární písně Peta Seegera, jež se na americké scéně stala v podání skupiny Peter, Paul and Mary symbolem mírových myšlenek hnutí hippies. Právě zmíněnou citací totiž vybízí američtí reportéři a hudební kritikové k zamyšlení nad proměnou festivalu Woodstock.
Nezpochybnitelné poselství
U příležitosti oslav čtyřicátého výročí festivalu vystoupili známí umělci z uskupení Woodstock Heroes, k nimž patří například Tom Constanten, klávesista kapely Grateful Dead, skupina Jefferson Starship, která je „nástupnicí“ Jefferson Airplane, Ten Years After nebo Big Brother and Holding Company, s nimiž dva roky zpívala Janis Joplinová.
Milovníky hudby z období hnutí hippies, z nichž mnozí byli v srpnu 1969 na „původním“ Woodstocku, přišel také pozdravit syn Maxe Yasgura – farmáře, na jehož pozemcích nedaleko městečka Bethel se kdysi festival uskutečnil – a dojemně prohlásil, že jeho otec by prý byl pyšný na to, že lidé nezapomněli na duch Woodstocku. Opravdu ale nezapomněli? Už jen samotný fakt, že se festival přesunul do organizačně zajištěného a spotřebitelsky plně zásobeného kulturního centra, vypovídá podle některých zúčastněných o opaku.
„Poselství míru, lásky a hudby, které přinesl jedinečný festival Woodstock onoho léta roku 1969, je nezpochybnitelné,“ píše redaktor listu New York Daily News, avšak dodává, že „tak závratně jako celý hudební průmysl se od konce šedesátých let změnil i charakter festivalu, jenž kdysi vyjadřoval myšlenkové postoje velké části společnosti.“ Přetvořen v obchodní produkt Zpravodajský server Huffington Post v této souvislosti připomíná úryvek z esejů básníka a aktivisty Johna Sinclaira: „Woodstock vznikl díky tvořivému duchu a přirozené potřebě veřejně se projevit. Znamenal úžasnou zkušenost pro stovky tisíc nadšených lidí, kterou však záhy dokázaly nahrávací a pořadatelské společnosti přetvořit v obchodní produkt.“
Atmosféru Woodstocku '69, jenž se stal symbolem končící éry hnutí hippies, protestu proti válce ve Vietnamu a proti establishmentu, už lze podle amerických médií zažít jen zprostředkovaně – skrze znovu vydávané publikace a videonahrávky.
