* LN Kdy jste se prvně setkal s kofolou?
Za mých mladých let to bylo normální pití. Já jsem pil i třeba kofolu s rumem.
* LN Češi ale po světě populárním limonádám říznutým alkoholem moc neholdují. Čím to je?
To je politika státu. Pokud je tam alkohol, tak to okamžitě spadne do jiné kategorie a je tam daň z přidané hodnoty.
* LN Už před delší dobou jste předal hlavní slovo ve firmě svému synovi. Jakou roli v řízení teď sehráváte?
Předal, protože já už na to nestačil. Už je potřeba mít daleko větší znalosti a už mě to přesahuje…
* LN Cítím z toho správně, že se vám firma odcizila? Rozrostla se natolik, že ji nepovažujete za rodinnou?
Já se nikdy necítil jako absolutní majitel. Vždycky jsem byl spíše spolumajitel. Vždycky jste totiž minimálně dva. Vy a stát. Pravidla hry určuje stát, co můžeme a co nesmíme. Když takhle určuje pravidla hry a má právo veta, tak je de facto nepsaným spolumajitelem. A já jsem se s tím snažil počítat. Co je státu, to je státu. Tady můžu a tady musím. Nicméně si myslím, že se mi to vyplatilo.
* LN O čem ve firmě v současnosti rozhodujete? Co jste si nechal, řekněme, jako výsostné právo?
Já už v podstatě za nic nezodpovídám, ale nechávám si právo do všeho mluvit. Je to majetek rodiny a můj názor se nemůže brát na lehkou váhu, ale nikoho nechci poučovat, mladí mají daleko bystřejší hlavy.
* LN Do čeho jste tedy naposledy mluvil?
Nemluvím do personálního obsazování, ale do velkých investic a rozvoje. Myslím si, že tam mám pořád velké zkušenosti.
* LN V minulém týdnu se Kofola spojila s polskými limonádami Hoop. Do toho jste mluvil?
Neúčastnil jsem se toho, nechal jsem to na svém synovi.
* LN Na Slovensku je kofola tak oblíbená, že se padělá. Jak se k tomu stavíte?
Po roce 1989 se na kofolu zapomnělo. My jsme tu značku koupili a ještě do ní hodně investovali. A teď se na tom někdo přiživí. Nějaký malý závod vyrábí něco podobného kofole. A vy pak přijdete do restaurace, objednáte si kofolu a přinesou vám něco, co prostě není kofola. A oni vám řeknou: to je to samé, jen je to lacinější. Prostě se na nás přiživují a smutné je, že se začínají přiživovat už i u nás. Způsobuje nám to škody v milionech.
* LN Chápu, že je to nepříjemné. Ale lze se na to dívat i z té lepší stránky. Může vás to i potěšit v tom smyslu, že už jste tak dobrý, že vás kopírují.
Těší, ale i uráží. Uráží, když si objednám kofolu a dostanu něco jiného.
* LN Když probereme vaše začátky: začínal jste po revoluci importem ovoce a zeleniny z Řecka. Jak těžké bylo znovu tam navázat vztahy?
Moje děti studovaly a já jsem potřeboval uživit rodinu. Jelikož jsem měl kontakty do Řecka, kde byl dostatek pomerančů, zeleniny a ovoce, tak jsem to zkusil dovážet. Udělal jsem si takovou analýzu, za kolik koupím, za kolik prodám, a zjistil jsem, že je to velice zajímavé.
* LN Věřím, že na počátku devadesátých let to muselo mít úspěchy.
Veliké úspěchy. Začal jsem obchodovat i s Poláky. Poláci taky měli zájem, a tak jsem tam začal vozit kamiony. Byla to férová hra, platili dopředu, až jednou přijeli a řekli, že nemají peníze. Otázka byla: dát jim to a věřit jim, nebo ne? Bohužel já jim to přeložil, a opravdu nic. Byla to tehdy těžká rána.
* LN To se vám stalo po jak dlouhé době?
V prvním roce.
* LN A bylo to tak velké zklamání, že jste si říkal, proč vlastně dál podnikat?
Ne, vzal jsem si to jako poučení, že když člověk vystaví fakturu, tak to ještě nemusí nic znamenat. Je důležité být ostražitý a vědět, kam investovat.
* LN Pak jste začal dovážet ovocný koncentrát?
Ovoce a zelenina rychle podléhá zkáze, a tak jsem se rozhodl zkusit něco nového.
* LN Jenom kvůli tomu?
Já jsem podnikal se svým kolegou a nějak jsme se nepohodli, do toho přišly i rodinné problémy. Já jsem do firmy zastavil i majetek svého bratra v Řecku. A ta morální zodpovědnost byla velká, kdyby mi to nevyšlo, tak hrozilo, že by mi zastavili můj rodinný domek.
* LN Proto jste si jako zadní vrátka koupil v Krnově sodovkárnu?
My jsme začali čepovat do lahví a brzo nám náš sklad přišel malý. Tak jsme koupili novou budovou, která se nám zdála moc veliká, a přemýšleli jsme, že část někomu pronajmeme. Brzo jsme zjistili, že nemusíme nikoho přibírat, protože sklad se plnil, výroba rok co rok rostla. A rostla díky tomu, že jsme zaváděli něco nového. Potřebovali jsme úvěry, které se velice těžce sháněly. Když byla krize, tak se stávalo, že management nedostal peníze včas, ale dělníci, ti vždycky. Vadilo mi, když se někdo přišel zeptat, jestli může dostat plat dopředu. To mě uráželo. Já věřil jim, když jsem je najímal, a oni mají věřit mně, že jim dám peníze. Řekl jsem mu, tady máš plat, ale dnes jsi přišel naposledy. Brzy jsme ale získali dobrou pověst. Když někdo od nás odešel a šel žádat jinam, kde řekl, že je z Kofoly, tak ho hned přijali.
* LN Kdy přišla ta fáze, že jste se rozhodli odkoupit značku Kofola? A z jakého důvodu?
Značka dělá hodně, a i když bylo po revoluci, tak jsme si říkali, že v povědomí zůstala. Proto jsme si ji nejdříve pronajali na deset let. Brzo jsme si uvědomili, že pronájem není šťastná volba, protože jsme do značky dávali poměrně dost peněz a přitom ji po vypršení smlouvy může odkoupit někdo jiný. Zájem třeba měla i pražská pobočka Coca Coly, ale americké vedení nebylo ochotné dát peníze. Pražské vedení totiž vědělo, že ta značka může být do budoucna silná. Takže jsme opravdu museli značku odkoupit, ale hned jsem věděl, že je to dobře. Židle měla najednou čtyři nohy, a ne jenom tři.
* LN Konkurence vás prý zpočátku nebrala moc vážně. Ale z toho, co říkáte – že se snažila odkoupit značku Kofola – vyplývá, že si byli vědomi nebezpečí z vaší strany.
Že nás nebrali vážně? Dnes už nás rozhodně vážně berou.
* LN Kromě kofoly máte ještě poměrně široký sortiment, ale podle téhle značky jste se i přejmenovali. Proč?
Jedna reklama najednou propagovala dvě věci. Náš výrobek i naši firmu.
* LN Právě díky reklamám jste odstartovali velkou módu kofoly a dostali se do obecného povědomí. Jak moc na ně sázíte?
Já nejsem velký fanda amerického způsobu, ale v tomto mají Američané pravdu. Peníze dané do reklamy se vám vrátí dvojnásobně. Nejlepší zboží bez reklamy prodáte těžko, kdežto díky reklamě prodáte cokoliv hned.
* LN Myslíte, že kofola a její popularita je svázaná s reklamou?
Reklama ji jenom připomněla. Připomnělo to lidem, že kofola je dobrá, že se máme jako stát čím chlubit, že opravdu máme něco dobrého. Je to o nacionalismu.
* LN Kofola se více prodává na Moravě. Čím to je, to jsou na Moravě větší vlastenci?
To je dané historicky, resp. geograficky. V minulosti se vyráběla jen v Krnově.
* LN Stále je to tak, že na Moravě ji považují za svoji, kdežto v Praze není zase tak populární. Co pro to děláte?
Budujeme sklad u Prahy a celá distribuce bude jednodušší. Navíc máme speciálně zaměřenou reklamu na Prahu a střední Čechy. Například po Praze jezdily minulý rok v létě speciální tramvaje.
* LN Pojďme probrat, jaké to pro vás bylo, předat řízení synovi…
Ta firma nás všechny přerostla. Takže si vyžadovala jiný způsob řízení.
* LN Říkáte, že vás ta firma přerostla. Získal jste ten pocit najednou, nebo to bylo dlouhodobější tušení?
Byl to dlouhodobější pocit. Musím přiznat, že poté co jsem se přestal věnovat vedení firmy, jsem prožíval období, kdy jsem si připadal přebytečný.
* LN Nyní jste vážený občan Krnova a aktivně se účastníte života v řecké obci. Tam se realizujete?
Ale ne. Já jsem Řek. A Řekové mají ten nacionalismus zakódovaný v sobě. Začal jsem se zajímat o řecké spolky. Například teď zrovna připravujeme oslavy 60. výročí příchodu Řeků do Československa, ale de facto do Česka. Já to ale spíš beru jako poděkování českému státu.
* LN Co bude součástí těchto slavností?
Přijede plno souborů z Řecka, ale i ze Slovenska a Maďarska. A budou se pořádat i takové řecké hry. Přijede i slavný řecký zpěvák, co se týče popularity něco jako Karel Gott, takže to bude hodně prestižní. Navíc je to období, kdy řecká obec žije problémem s -Makedonií.
***
Zákulisí Kostase Samarase
Pracovní den Pan Samaras vstává každý den kolem 4. hodiny ranní, již od 6 hodin je možné ho zahlédnout ve firmě. Velmi rád je v kontaktu se zaměstnanci, stále se zajímá o dění ve firmě, účastní se klíčových porad. Mezi jeho další činnosti patří aktivní účast na akcích v regionu a jejich podpora, je v kontaktu s komunální sférou. Něco navíc Kolik hodin denně věnujete práci? To je různé, podle potřeby... Na co si rád a vždy uděláte čas? Hlavně na lidi – ať už je to v práci, nebo rodinném kruhu. CV Vzdělání: Absolvoval Střední zemědělskou školu v Přerově. Praxe: Jeho současná pozice ve firmě je ředitel pro investice Kofola Holding.
