Neděle 19. září 2021, svátek má Zita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Revoluce ve školství: debata místo výkladu. Změny mají přijít už v roce 2023

Změny mají přijít už v roce 2023. foto: Ota Bartovský, MAFRA

Původní zpráva
PRAHA - České školství čeká v příštích letech proměna natolik zásadní, že by se dala směle přirovnat k proměně společnosti za průmyslové revoluce. Institucionální vzdělávání se má vymanit z minulosti a přizpůsobit se 21. století, jež s sebou přináší digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci.
  5:00

Po učitelích, žácích i rodičích to vyžaduje úplně nový typ uvažování a pojetí výuky. Jde o to, osvojit si digitální kompetence, čili přirozeně pracovat s technologiemi v každodenním životě, naučit se učit, protože s jednou dovedností, jako tomu bylo dřív, si už člověk v proměnlivém světě celý život nevystačí. Posílit se mají také občanské kompetence a kritické myšlení.

V nově pojaté výuce už nemají předměty existovat izolovaně, důraz se klade na mezioborovou spolupráci, na provázání dosud jednotlivých oblastí – občanské výchovy, zeměpisu, dějepisu, matematiky – do ucelených celků, do bloků koncentrovaných na střechové téma, které se probere z rozličných úhlů. Výklad učitelů má nahradit z větší části týmová práce žáků.

Revoluční změny se odehrají v rámci takzvané velké revize rámcových vzdělávacích programů. Práce na nich už začíná. Hotové a vstřebané do výuky mají být v roce 2023. „Děti potřebují vycházet ze škol vybavené dovednostmi a kompetencemi, které jim budou užitečné v dalším studiu, v životě anebo v profesi, což je i hlavní myšlenka a zároveň cíl revize rámcových vzdělávacích programů,“ uvedl pro Lidovky.cz ministr školství Robert Plaga (za ANO). Potřebu modernizace školství do nového tisíciletí prosazují rovněž koalice Spolu a Piráti a STAN.

Zatím se odehrála malá revize, jež zvýšila hodinovou dotaci na výuku informatiky a zaměřila se na digitální gramotnost, tedy zacházení s počítačem, technologiemi a pochopení, jak fungují. A i tyto změny vyvolaly značnou nevoli u akademické veřejnosti. Velká revize jde přitom ještě dál – usiluje o digitální kompetenci, tedy použití digitální gramotnosti v praxi, a o informatické myšlení. Nedá se provést jen škrtem třeba druhého povinného cizího jazyka, musí vsáknout do celkové filozofie výuky.

„Jde o metodu. Metodu efektivního hledání řešení problémů, které proměnlivost až tekutost doby přináší ve velkém množství. S informatickým myšlením nelze nakládat jako s předmětem, jako s obsahem, musí být využito právě při práci s obsahem. Metodu můžete využít v matematice, výtvarné výchově, cizím jazyce,“ popsal pro Lidovky.cz smysl revize odborník na inovativní vzdělávání Bohumil Kartous.

Frontální pojetí výuky, kdy učitel přednáší a děti pasivně poslouchají, má na základních a středních školách z větší části nahradit práce v týmu na společných projektech, žáci mají dostat větší prostor pro vlastní aktivitu, kritické myšlení, argumentaci a pochopení látky v kontextu, v souvislostech, aby věděli, jak třeba zeměpisné informace o poloze a surovinách dané země souvisejí s historií jejích válečných konfliktů.

„Můžou to být skupinové výuky, projektová činnost. Při ní bude žák třeba zkoumat přírodní jev, bude ho muset zaznamenat a pak prezentovat. V tom se propojí několik znalostí napříč předměty, od biologie přes kritické myšlení po rétoriku. S tím souvisí i prvek takzvané gamifikace školství, kdy prostřednictvím různých her děti mnohem lépe a přirozeněji přijímají informace, učí se, aniž by si uvědomovali, že se učí,“ nastínil pro Lidovky.cz Jaromír Beran, zastupující náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství, který má koordinaci tvorby nových osnov na starosti.

Digitální mikroskop i 3D modely

Řada moderních škol už podobně dávno postupuje, ale musí si sama najít cestu v labyrintu předepsaného učiva a hodinových dotací. Pro ty, kteří už to umí, bude nový systém snazší; ti, kteří ještě nezačali, mohou čerpat z příkladů dobré praxe.

Revoluce musí přirozeně začít už na pedagogických fakultách v přípravě učitelů, aby byli schopní nahlížet na vzdělávání multioborovým způsobem a zvládali začleňovat inovativní prvky místo pětačtyřiceti minut diktátu látky, který si děti zapíší. Revize, tak jak ideově vychází z již schválené Strategie vzdělávání 2030, hodně sází na zmíněnou digitální kompetenci, již musejí zvládnout děti i pedagogové. Jde o schopnosti zcela přirozeně využívat digitální zařízení během vzdělávání – třeba příprava powerpointové prezentace nebo práce s digitálním mikroskopem, který to, co snímá, zároveň promítá žákům na obrazovky počítačů, kde pak s materiálem dále pracují.

Například v biologii by měli učitelé do výuky více začleňovat práci se 3D modely, třeba při probírání lidského těla. „Učitel promítá 3D model těla, žáci můžou díky technologiím od sebe oddělit jednotlivé vrstvy tkáně, dívat se pod ně, otáčet modelem. Tím třeba mnohem lépe pochopí, jak funguje srdce,“ popsal Beran.

Jak upozorňuje Kartous, má-li revize dopadnout zdárně, musí se informatické myšlení použít už při práci na ní. Nelze uvažovat v kategoriích „tohle škrtnu, tímhle to nahradím“, byť i úprava osnov bude nezbytná. Stěžejní je však změnit způsob, jakým vůbec uvažujeme o vzdělání, o vědění, o informacích. „Je otázka, zda je toho vzdělávací systém ve svém celku schopen. Domnívám se, že ano, ale znamenalo by to radikální změnu přístupu ke vzdělávání,“ míní Kartous, který dříve působil v neziskové organizaci EDUin a nyní zastává funkci ředitele Pražského inovačního institutu.

Konec hrůzy z chyb

Že se musí obrátit zavedená logika, na místo výkladu zavést diskusi, na místo zbytného učení nazpaměť vpustit umění informaci si vyhledat a kriticky posoudit, se s odborníky shoduje i politická reprezentace. České školství má nyní třeba těžiště v hrůze z chyby, v cílení na to, aby se eliminovaly a aby dítě dosahovalo dobrých (a klidně průměrných) výsledků ve všem. Jenže chyba taky může být výuková metoda, cesta k cíli, a žák se může profilovat v tom, co mu jde.

„Systémem známkování nehledáme, co dítě umí a v čem je dobré, ale to, co neumí. U nás pořád platí, že když jste třeba jedničkář v matematice, ale v dějepise máte čtverku, neřekneme: ‚Zlepšuj se v té matematice a buď v ní hvězda,‘ řekneme ‚Běž se učit dějepis, ať nemáš čtverku.‘

Máme rozvíjet, v čem je dítě silné, tou nejzákladnější dovedností musí být umět učit se novým věcem. Doby, kdy jste se něčím vyučili nebo něco vystudovali a to vám stačilo do důchodu, jsou tatam. Doba jde tak rychle kupředu, že toto je základní dovednost, kterou musí mít absolvent jakékoli školy,“ řekl Lidovkám poslanec STAN a člen školského výboru sněmovny Petr Gazdík, který je sám učitelem.

S podobně nastavenými absolventy počítá i filozofie Průmyslu a Práce 4.0, tedy fáze, v níž se lehké, mechanické práce ujmou roboti, protože to zvládnou lépe a levněji, přičemž na lidech zbudou sofistikovanější úkoly, často vyžadující pochopení vícero oborů najednou. Po letech cílené, úzké specializace se opět vylupuje model renesančního člověka, jen s rychlým datovým připojením.

Podle prognóz Evropské komise bude v budoucnu až 90 procent pracovních míst ve všech odvětvích vyžadovat alespoň nějakou formu digitálních dovedností a vysoká poptávka bude přímo po ICT specialistech. Už nyní s tím mají firmy problémy, předloni takovou svízel hlásilo osm českých podniků z deseti, což republiku řadí na druhé nejhorší místo v Unii.

Už ne „o nás bez nás“

Osud velké revize závisí rovněž na tom, jestli ji odborná veřejnost přijme. Beran bude moderovat širokou společenskou debatu, do níž se mají zapojit odborníci, politici i veřejnost, protože ministerstvo se v tomto ohledu poučilo.

 Letošní malou revizi připravilo a spustilo bez diskusí a pedagogická obec ji nepřijala za vlastní, doteď se o ni vedou pře – aktualizovala informatiku jako předmět a vzbudila bouřlivé reakce akademiků, kteří si stěžovali na škrty v jednotlivých předmětech, které s nimi ministerstvo příliš nekonzultovalo. Fyzikům třeba vadilo, že z osnov zmizely Newtonovy zákony, základ celé fyziky. „Učitelé se dozvěděli, co se bude měnit, stylem o nás bez nás. Tak to nejde dělat, to byl takový duševní Mnichov,“ řekl Lidovkám Karel Rais, poslanec hnutí ANO a odborník na školství.

Nějaké škrty budou samozřejmě potřeba. Ve hře je například osud druhého cizího jazyka na základní škole, který může být v budoucnu nepovinný. Argumentem je to, že někteří žáci základních škol stěží zvládají češtinu a angličtinu, bez níž to nepůjde, další cizí jazyk by mohl být pro ty, kteří si ho vyberou sami. Rozhodnutí, jestli ho vůbec učit nebo ne, by mohlo být také na škole, sama by se tak profilovala. I o tom se teď dva roky povede diskuse.

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

Mohlo by vás zajímat