Když se sálem strašnického krematoria rozezněla lidovka Když jsem já šel tou Putimskou branou, byla to pocta přímo od jeho ženy. Dagmar Havlová ji nazpívala v noci před obřadem. Píseň symbolicky zazněla na úplně posledním rozloučení s Václavem Havlem.
U krematoria už nebyly davy. Sešli se tady hlavně tací, kteří Havlovi nestačili vzdát hold v minulých dnech. „Průvod Prahou jsem nestihla kvůli práci. Přišla jsem se s ním rozloučit alespoň sem. Byl opravdu velkou osobností, ze které bychom si měli vzít všichni příklad,“ vyznala se paní Helena.
Havlovi nejbližší se s ním loučili v krematoriu ve Strašnicích.
Havlovi nejbližší se s ním loučili v krematoriu ve Strašnicích.
Několik posledních slov před kremací.
Kolona policejních aut a motocyklů svírajících pohřební vůz dorazila krátce před třetí odpoledne a zadní branou zmizela v útrobách krematoria. Když míjela hlavní vchod, lidé se roztleskali. Někteří čekali i u zadního vjezdu. „Chtěla jsem ho naposledy vidět,“ řekla starší paní. Aby jí nic neuteklo, vzala si s sebou pro jistotu kapesní rádio.
Záhy poté přichází k budově krematoria první smuteční hosté. Je tu takřka celá herecká elita: Bolek Polívka, Jiřina Bohdalová, Jiří Bartoška, Jan Potměšil a nemocemi v poslední době těžce zkoušená Jiřina Jirásková. Objevuje se i Martin Stropnický, Veronika Žilková, Jan Kačer, Tomáš Töpfer, Jiří Lábus, Vlasta Chramostová, psychiatr Cyril Höschl, chirurg Pavel Pafko či zpěvák Jiří Macháček. Řada z nich měla projev. "Miluju tě už padesát let, nevím, proč si musel odejít, nashledanou, Václave," řekla například herečka Květa Fialová.
Nechybí ani Havlovi blízcí z disentu jako mluvčí Charty 77 Dana Němcová či jedna z jejích prvních signatářek Vlasta Chramostová. Jako jedna z posledních přichází i Havlova nejbližší – manželka Dagmar.
Do Krematoria ve Strašnicích přišel i herec Bolek Polívka s chotí.
Příchozím tu není vyčleněn žádný speciální koridor. Jdou mezi nakupenými lidmi přímo k budově. Většinou s hlavou sklopenou k zemi, aby se vyhnuli jakýmkoli otázkám.
Navzdory očekávání se těsně před zahájením smutečního aktu otevírají brány krematoria a místní personál pouští zhruba dvě stovky lidí do předsálí. Znalci místních poměrů ale otevření bran čekali. „Když jsem slyšel, že to bude uzavřené pro veřejnost, tak jsem hned věděl, že tomu bude naopak. Dělají to vždycky,“ tvrdí padesátník bydlící na dohled.
Opona se rozevřela při tónech hymny sametové revoluce Modlitby pro Martu od Marty Kubišové. Havlova manželka Dagmar položila k rakvi kytici. V první řadě seděli členové Havlovy rodiny - dcera jeho manželky Nina či Havlův bratr Ivan. Následovaly proslovy. Mluvil například Michael Kocáb, Květa Fialová a Dana Němcová. „Já se s tebou neloučím, nashledanou,“ řekla na závěr.
FOTOGALERIE: Týden smutku za Václava Havla |
Vzpomínky střídala různorodá hudba. Od rockových pecek po sborový zpěv sester boromejek. Nejpřekvapivější moment ale přítomným přichystala česká hymna. Místo aby po posledním sousloví „domov můj“ skončila, navázala na ní ta slovenská. Dojatí lidé se roztleskali.
Ve velké obřadní síni strašnického krematoria začalo po 16. hodině rozloučení s Václavem Havlem v kruhu rodiny a přátel, které trvalo necelou hodinu a půl. Havel bude pohřben do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově, kde bude uložena urna s popelem.
