V tradičním výkladu ruské revoluce a občanské války, který u nás převažuje také díky překladům knih Richarda Pipese, vystupují rolníci představující 80 procent obyvatel Ruska jako pouhé oběti bolševické zvůle. Aaron B. Retish dochází naopak k závěru, že vztah zemědělců k bolševické moci byl mnohem složitější. Ve své monografii se věnuje zaostalému regionu Vjatka v severovýchodní části evropského Ruska (od roku 1934 dodnes Kirovská oblast) a používá především lokální archivní prameny a periodika.
Podle Retishe byla výrazným katalyzátorem dalších událostí válka. „První světová válka se stala úrodnou půdou pro transformaci venkovských poddaných v moderní občany... položila nutné základy revolučního režimu založeného na lidové účasti na vládě.“ Zatímco v roce 1914 vládly na ruské vesnici staré dobré patriarchální pořádky, o dva roky později vinou masových odvodů do armády dominují ženy, děti a senioři, v mnoha vsích pak doplnění válečnými zajatci a uprchlíky. Zatímco do roku 1914 převládaly lokální identity, válečná mobilizace posiluje vědomí příslušnosti k ruskému národu.
Přechod od carského režimu k Prozatímní vládě měl v regionu Vjatka poklidný průběh. „V prvních měsících demokratického režimu naslouchali zemědělci radám venkovských intelektuálů, jak vykonávat občanská práva a povinnosti, a ochotně se spojili se státem.“ Následující diskuse však zvýšily sociální polarizaci a snížily podporu vládě.
Stát v rukou bolševiků nepřestal být pro severoruské zemědělce jejich státem. „Rolníci si pozvali bolševický stát k sobě domů, aby jim pomohl vyřešit problémy v občinách, se sousedy a příbuznými, aby jim změnil k lepšímu jejich osobní situaci.“ Nikoli tedy bezbřehý teror, ale především to, že sovětská moc byla považována za legitimního představitele ruského státu, autoritu, která vydává zákony, usnadnilo akceptování nového režimu v rolnických masách. „Většina zemědělců z Vjatky se nakonec rozhodla přijmout bolševický stát, protože podporoval jejich zájmy.“ Především mladým rolníkům pak sovětský režim „dal příležitost podílet se na budování státu“.
V roce 1918 byla nicméně Vjatka na několik měsíců ovládnuta nepřáteli bolševiků, kteří se hlásili k odkazu Prozatímní vlády. Příčinu jejich porážky vidí Retish nikoli ve vojenské slabosti, ale v tom, že nedokázala získat podporu rolníků. Na rozdíl od bolševiků neuspěla ve vytvoření politických a administrativních vazeb se zemědělci a ignorovala také menšiny. Rudí tak uspěli nikoli díky materiální převaze, vojenské strategii či větší krutosti, ale především díky tomu, že dokázali svůj politický projekt lépe „prodat“
rolníkům.
***
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer ČESKY NEVYŠLO Russia’s Peasants in Revolution and Civil War
Aaron B. Retish Cambridge University Press, 2008. 294 strany. ISBN: 97805218968 94, cena 55 GBP, 110 USD.
