Zahraniční korporace se chovají netransparentně i mimo Libyi. „Dvě třetiny chudých lidí žijí v zemích s výrazným nerostným bohatstvím. Mají právo vědět, kolik peněz jejich vlády dostávají od těchto společností při jeho dobývání,“ uvádí berlínská TI.
Studie analyzuje chování 44 společností z celého světa, které dohromady reprezentují 60 procent světové produkce ropy a zemního plynu. V hodnocení průhlednosti transakcí v zahraničí si nejhůře vedou čínské státní giganty jako PetroChina, CNPC nebo CNOOC. Poměr jimi zveřejněných plateb se pohybuje do jednoho procenta.
Západní firmy, včetně těch ze zemí Evropské unie, na tom ale nejsou o mnoho lépe. Americký Chevron, britská BG Group, holandský Shell nebo francouzský Total, všechny tyto společnosti skončily hluboko pod průměrem, který činí 16 procent. „Zatímco přístup čínských firem může reflektovat odlišnou kulturní tradici, ty z EU nelze omluvit,“ řekl serveru EUObserver Carl Dolan z TI.
Chování některých společností se ale může zlepšit. „I když na čínské firmy nepůsobí žádný politický tlak, budou muset své chování změnit. Akcie některých z nich se totiž obchodují na amerických burzách,“ uvádí Carl Dolan.
Ve Spojených státech začalo loni platit opatření, které nařizuje ropným a plynařským společnostem kotovaným na burzách v USA zveřejňovat platby ve všech zemích, kde působí. Podobným směrem upravila svá pravidla i burza v Hongkongu.
Na úrovni Evropské unie se ale k takovému kroku zatím neschyluje. Podle úředníků EU by zavedení podobných opatření znevýhodnilo evropské společnosti v hospodářské soutěži právě ve prospěch těch čínských. Podle TI je to ale lživý argument. Její analýza uvádí, že čím více korporace odhalí obchody s místními vládami, tím menší bude prostor pro korupční aktivity využívané k promazávání státní mašinerie.
