Mám další téma, jemuž odborně nerozumím, ale mám na ně pevný názor. Je na odbornících, aby pochopili, co mám na mysli a co mají sami už dávno vědět. Protože takto to dál nejde.
Mělo by se přímo zakázat, aby nová technologie vyřazovala z práce další lidi. Co mají dělat?! Být bez práce je strašlivé ponížení. Necítíte vinu? Malebně názorný příklad je, když jeden člověk na motoru vysává v parku listí, které má správně hrabat pět lidí! Čím se to chlubíte vy, kteří říkáte, kolik jste propustili lidí pro úsporu nákladů? Kdo potom bude vaše zboží kupovat? Čím dál méně dělníků bude živit čím dál více nezaměstnaných? Když pominu otázku organizační i právní, dalo by se snad zařídit, aby se v továrně dělníci rozdělili na dvě směny a střídali se: na půldnech nebo v polovině týdne. Pravda, platy by byly menší a mléko dražší... Ano, to míří k chudobě; ke skromnosti. Možná by se takové uspořádání dalo předložit jako návrh podnikatelům. Je odzvoněno sociálním revolucím, nejde o žádnou ideologii. Kapitalisté ať sami odpovídají za své lidi.
Tak jako vy vždycky žasnu, když si ředitelstvo a poslanectvo určuje veliké platy. Nechápu, jak může někdo udělat za měsíc práce třeba za 140 000 Kč. Ten chudák to nemůže vydržet déle než čtvrt roku. Jak se vůbec taková zásluha a výkon měří?
Právě jsem byl přivolán k zajímavému obrazu. Naproti přes náš dvůr chodí po střeše pětipatrového domu muž a koštětem smetá sníh. Nemůžu se na to ani dívat, jdu pryč. Je nové usnesení, že za úklid chodníků odpovídá obec: i když to bude dělat, nikdy nemůže být současně uklizeno všude. Já myslím, že kde si můžu zlámat nohu, tam nemám chodit. Kdo odpovídá za úrazy na hladkém jehličí v lese?
V padesátých letech bydlela v našem domě na půdě mladá žena, jmenovala se Orlová. Měla po rodičích vilu v Braníku, kterou obsadil známý Urválek, prokurátor v těch zločinných procesech. A tato žena mu musela jezdit zametat sníh před domem. Bylo to podle zákona.
Chybí tu jeden zákon: že jednání proti rozumu a slušnosti je zakázané, následky trestné. Takové případy vidíme denně. Teď jsem zaslechl, že nějaká skupina poslanců chce jet do Kyrgyzstánu: studovat školství! Pane předsedo, nebylo by levnější pozvat nějakého Kyrgyze sem? Čtu hroznou knihu. Je výborně napsaná, vydalo ji nakladatelství Dokořán. Je to detektivka z doby, kdy se v Římě dral k moci Caesar. Nevím, kde autor J. M. Roberts sebral tolik znalostí: podle jeho obrazu byl slavný Řím ritualizované barbarství, surovost a krutost, kde vražda nebyla nic. Žádná demokracie: snad rovnoprávnost lidí, kteří se v té chvíli prodrali k moci. Jako dnes.
Nechci žádný třináctý důchod, naopak jeden dám na to, aby Jiří Paroubek padl; to není proti sociální demokracii! Teď jsem se šel podívat do dvora: ten muž zametl celou střechu. Chodil po ní vztyčený a nebyl uvázaný.
