Tři lidé, tři různé pohledy. Iveta Křížová, Dominik Stein a Martin Zvěřina popisují své setkání s Danuší Nerudovou.
Martin Zvěřina: Rebelka v mezích zákona
Narážka na Haškovu Stranu mírného pokroku v mezích zákona není myšlena pejorativně. Kandidátka chce opravdu prosazovat a prosazuje ženská práva. Nicméně, když jsme si sedli ke stolu, úplně automaticky a hostitelsky se chopila karafy a začala nám nalévat vodu. Za to by ji militantní feministky nepochválily. Její „středová“ pozice v otázkách emancipace není hraná, když líčí své snahy pomoci ženám na Mendelově univerzitě, je ve svém živlu.
Danuše Nerudová: Chci prezidenta bez minulosti v KSČ. Koalici nic nedlužím. Za útoky na mě jsou oponenti |
Horší je to s politikou. Když posloucháte kandidátčiny prezidentské plány, zní to jako práce finalistky olympiády v občanské výchově. Kdyby byl tento handicap alespoň reflektovaný, člověk si řekne, neví, co ji čeká, ale je připravena na drsnou realitu.
Tahle naivita a neochota brát vážně svět okolo samozřejmě nevylučují, že by se kandidátka bez zkušeností nemohla stát dobrou prezidentkou. Ale když inventarizujeme její politické předpoklady, není to žádná sláva, debaty v akademickém senátu věru nikoho na politiku nepřipraví.
Prezidentka Danuše dělá chybu i v tom, že absolutně tají své spolupracovníky. Prý jsou to respektované osobnosti ze státní služby či diplomacie. Může být. Pokud takoví lidé jsou, mohli by ji v kampani před prvním kolem dodat věrohodnost. Schovávat si je do kola druhého se může ukázat jako zbytečné.
Podobné tajnůstkářství navíc budí podezření ohledně celého kandidátčina personálního zázemí. Zkušenost nás učí, že nejnebezpečnější jsou právě ti „noví a čistí“. Vzpomeňme, v co se nakonec proměnily Věci veřejné, strana protikorupční naděje vzniklá zdola, v posledku se všem jevily jako stoka toho nejstrašnějšího, co tuzemská politika plodí.
Danuše Nerudová může být dobrá prezidentka, ale její způsob lákání voličů a na odiv vystavované přednosti by neobstály, nebýt dvou mimořádně specifických soupeřů Babiše a Pavla. Bez těchto dinosaurů by se, troufnu si odhadnout, prezidentka Danuše nevymanila z pelotonu uchazečů.
