Letitý diplomat a poradce izraelských premiérů Dore Gold říká, že jeho země bude hájit svou bezpečnost
* LN Věříte, že přímé rozhovory mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, které po téměř dvouleté pauze začínají dnes ve Washingtonu, mají šanci na úspěch? Dosud převládala spíše skepse...
Mírové rozhovory mají svou vlastní dynamiku a mnohokrát se v jejich průběhu pozice stran vyvíjely. Izrael byl ale velmi pevný zvláště v oblasti bezpečnosti. A to z důvodu naší děsivé zkušenosti z posledních 17 let, od doby uskutečňování dohody z Oslo.
* LN Strategie Izraele tedy bude založena na obhajobě vlastní bezpečnosti?
Ano. Vysvětlím vám proč. Když se Izrael stáhl z pásma Gazy (po zimní válce v letech 2008–2009, pozn. LN), raketové nálety na Izrael neklesly, ale zvýšily se o 500 procent oproti letům 2005 a 2006. Arakety, které byly pašovány do Gazy, mají mnohem větší dosah a můžou zasáhnout města jako Aškelon, Ašdod nebo Beerševu. Nejdůležitější otázkou pro Benjamina Netanjahua je to, jak vytvořit bezpečnostní uspořádání, které zabrání tomu, aby se na Západním břehu (Jordánu) znovu přihodila situace z Gazy.
* LN Pokud ale mají mírové rozhovory pokročit, budete muset i vy ustupovat. Ministr obrany Ehud Barak nyní například hovořil o tom, že Izrael je připraven postoupit části Jeruzaléma Palestincům.
Myslím si, že Ehud Barak mluvil sám za sebe. Části Jeruzaléma nabídl na summitu v Camp Davidu v červenci 2000. Není to ale dnešní pozice (izraelského) premiéra Benjamina Netanjahua.
* LN Jaké další ústupky tedy může Izrael uskutečnit?
Nemyslím si, že by bylo rozumné pro někoho, kdo je v této době premiér, říkat, jaké bude dělat ústupky. Od toho je vyjednávací stůl.
* LN Jaké ústupky naopak očekáváte od Palestinců?
Myslím si, že Palestinci budou muset ukázat, že Izrael bude na základě mírové dohody více bezpečný, nikoli méně. Dva důležité ústupky ale budou muset udělat. Zaprvé budou muset souhlasit s demilitarizovaným palestinským státem. Oblast, která sousedí se Západním břehem a náleží Izraeli, obsahuje 70 procent izraelské populace a 80 procent izraelských průmyslových kapacit. Izrael by byl velmi zranitelný, pokud by nepřátelské síly kontrolovaly Západní břeh. Druhý element. Pokud bude Izrael požádán uznat práva palestinského (státu), musí oni uznat práva židovských lidí na jejich národní stát.
* LN K Netanjahuovi máte blízko. Můžete popsat, v jaké atmosféře odjížděl do Washingtonu?
Íránská hrozba se velmi zhoršila. Mnoho arabských zemí vidí Teherán jako hlavní důvod nestability v regionu. Jsou proto připraveni nevnímat Izrael jako hrozbu. Toto nové prostředí v regionu vytváří v arabském světě nové přístupy, na kterých můžeme pracovat. Otázka je, jak může arabský svět obohatit rozhovory, aby byly více konstruktivní.
* LN Netanjahu by tedy měl tuto šanci využít?
Měl by prozkoumat, co jsou Egypt a Sýrie schopni hmatatelně udělat, aby rozhovory byly úspěšné. Potom může Saúdská Arábie navázat diplomatické vztahy s Izraelem a to samé platí i pro ostatní státy Perského zálivu a země v severní Africe. Uvidíme tedy, jak bude prostředí v regionu vypadat. Avšak v éře, kdy hlavní hrozbou pro arabský svět je Írán, a nikoli Izrael, se nabízejí nové možnosti.
* LN Izraelský tisk psal o tom, že obnovení rozhovorů je i testem Netanjahuových vůdčích schopností. Souhlasíte?
Lidé v Izraeli očekávají, že jejich premiér přiblíží mír. Chtějí vidět, jak bude činit návrhy, které nás povedou blíže k vyřešení palestinského konfliktu. Zároveň si ale veřejné mínění v Izraeli chce být jisté, že naše „červené čára“ nebude překročena – že Izrael bude schopen se bránit svými silami i poté, co udělá nutné ústupky pro mírovou dohodu.
* LN U Netanjahuova partnera v rozhovorech, předáka hnutí Fatah Mahmúda Abbáse, se již dlouho mluví o tom, že případnou dohodu nebude schopen mezi Palestinci prosadit. A to nemluvím jen o jeho neshodách s Hamásem..
(vstupuje do řeči) I lidé ve Fatahu nesouhlasí s jeho pozicí.
* LN Na to se přesně ptám, je vůbec vhodným partnerem pro jednání?
Je lídrem palestinské samosprávy a my spolupracujeme se zvolenými představiteli.
* LN Neznamená to však, že s tímto přístupem je šance na úspěch menší?
To je důvod, proč arabské státy mohou hrát velkou roli v posílení (pozice) Mahmúda Abbáse.
* LN Znovu se tedy dostáváme k významu, jaký má v tento moment Egypt...
Je to silný arabský stát a musí sehrát velkou roli. Ale i Jordánsko je velmi důležitým účastníkem této diskuse. Ostatně Jordánsko okupovalo Západní břeh v letech 1948 až 1967.
* LN Smírovým procesem máte velké zkušenosti. Jako poradce izraelské delegace jste se účastnil již jednání v roce 1991 v Madridu. Můžete tedy současnost porovnat s tehdejší dobou?
V roce 1991 byly zaprvé Spojené státy v jiné pozici. Prezident George Bush (starší) právě vyhrál studenou válku. Sovětský svaz se rozpadal. Saddám Husajn byl poražen v první válce v Perském zálivu. Nyní Spojené státy těžce bojují v Afghánistánu, stahují se z Iráku. V arabském světě panuje mnohem více pochybností o americké síle.
* LN Po všem, o čem jsme hovořili, nehrozí nebezpečí, že washingtonské setkání bude připomínat, jak se zmínil bývalý izraelský ministr obrany Moše Arens, pohádku Císařovy nové šaty? Nečeká se nyní na to, až někdo řekne: „Vládce je nahý“, tedy že rozhovory vlastně nikam nevedou?
Myslím si, že nejdůležitější věcí je se o to pokusit, vždy je ale nutné bránit klíčové izraelské životní zájmy.
***
VLIVNÝ MUŽ
* Dore Gold se řadí mezi přední izraelské zahraničněpolitické experty. V letech 1997 až 1999 byl velvyslancem své země při OSN. Radil premiérům Benjaminu Netanjahuovi a Arielu Šaronovi. Dnes působí v think tanku.
HLAVNÍ PROBLÉMY Území a hranice palestinského státu
* Rada bezpečnosti OSN poprvé podpořila vznik samostatného palestinského státu (vedle Izraele) na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy v rezoluci číslo 1397 z března 2002. S vytvořením palestinského státu počítal i mírový plán, který v dubnu 2003 vypracovaly USA, OSN, Evropská unie a Rusko. Když Izrael tento plán schválil, bylo to poprvé, co izraelská vláda formálně uznala právo Palestinců na samostatný stát. Palestinci požadují na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 242 a číslo 338 odchod Izraele z okupovaných území od roku 1967, tedy ze západního břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma a pásma Gazy. Nevyhýbají se ani možnosti výměny území.
Jeruzalém
* Kvůli sporům o Jeruzalém skončil neúspěchem izraelsko-palestinský summit v červenci 2000 v Camp Davidu. Palestinci požadují východní Jeruzalém, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967, za hlavní město budoucího palestinského státu. Takový zákon podepsal v říjnu 2002 tehdejší prezident palestinské autonomie Jásir Arafat. Podle hlavních izraelských politických stran má zůstat pod izraelskou kontrolou celý Jeruzalém.
Palestinští uprchlíci
* Palestinci na základě rezoluce Valného shromáždění OSN číslo 194 požadují „právo na návrat“ pro asi čtyři miliony uprchlíků a jejich potomků od roku 1948, kteří opustili západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. Podle této rezoluce musí mít uprchlíci právo vrátit se na svou půdu nebo dostat ekonomickou náhradu, když návrat odmítnou. Izrael návrat palestinských uprchlíků do Izraele vylučuje. V posledních rozhovorech po konferenci v Annapolisu v listopadu 2007 navrhl Izrael symbolický návrat několika tisíc Palestinců.
Židovské osady
* Ve více než 120 židovských osadách na západním břehu Jordánu nyní žije přes 300 tisíc osadníků. Z pásma Gazy bylo na 8500 židovských kolonistů evakuováno v srpnu 2005. Podle odborníků jsou tři možnosti řešení problému židovských osadníků na Západním břehu: osadníci budou žít pod palestinskou správou, osady budou zrušeny nebo budou začleněny jako oddělené enklávy pod izraelskou svrchovanost. Většina osadníků si přeje anexi ze strany Izraele a považuje Judeu a Samaří (hebrejský výraz pro západní břeh Jordánu) za část biblické židovské půdy. Netanjahu vyhlásil desetiměsíční izraelské moratorium na výstavbu osad na západním břehu Jordánu, které má vypršet 26. září. Izrael si podle dřívějších vyjádření politiků hodlá pod kontrolou ponechat šest bloků židovských osad na západním břehu Jordánu. Palestinci považují osady za ilegální a požadují jejich zrušení.
