Za Ruskem a Spojenými státy se v těsném závěsu umístily Indie a Argentina následované Brazílií a Čínou. Nejméně opatření na ochranu domácího obchodu zavedla podle GTA Saúdská Arábie.
Na svém víkendovém setkání v Torontu se přitom lídři všech dvaceti zemí zavázali k boji proti protekcionismu a zopakovali, že se v žádném případě nechystají zvyšovat překážky pro zahraniční investice. Ochranářská opatření domácích firem jsou však u všech členů skupiny G20 stále patrná. Jen za první čtvrtletí 2009 bylo celosvětově zavedeno kolem sta opatření, která spadají do kategorie „protekcionistická“, a státy skupiny G20 na nich měly více než třetinový podíl. Šlo například o státní úvěry, výrobní a exportní dotace či dovozní cla.
Rusko mimo jiné zvedlo vývozní tarify na ropu a ropné výrobky a také dočasně navýšilo dovozní tarify na některé průmyslové výrobky. Navíc místním nabízí vládní dotace a zvýhodňuje domácí producenty. Podobně jsou na tom i Spojené státy a ostatní ekonomiky G20.
Hlavním důvodem současné nové vlny protekcionismu je především přetrvávající vysoká nezaměstnanost. Podle Mezinárodní obchodní komory (ICC), sdružující podnikatelské subjekty po celém světě, by se míra nezaměstnanosti v rámci G20 měla až do roku 2012 držet kolem 10 procent, což povede státy k ochranářské politice.
To by ovšem mohlo vyvolat dominový efekt protiopatření ostatních zemí a v konečném důsledku být kontraproduktivní. Příkladem může být strategie americké vlády nazvaná „Buy American“, upřednostňující americké výrobky. ICC tvrdí, že pokud by ostatní země zavedly podobná opatření, a americký export tak přišel byť jen o jedno procento podílu na prodejích, znamenalo by to ztrátu zhruba 200 tisíc pracovních míst v USA. Oficiální statistiky americké vlády přitom uvádějí, že program „Buy American“ zachránil 43 tisíc místních před vyhazovem.
Státy G20 přitom plánují zavádět v blízké budoucnosti podobných opatření stovky, na což negativně reagují všechny organizace zabývající se mezinárodním obchodem. „Během období ekonomického oživení, v němž se nyní světové hospodářství nachází, potřebujeme méně překážek obchodu, ne víc,“ říká Viktor Fung, ředitel ICC. Dále uvádí, že přístup dvacítky by mohl ohrozit současné pomalé zotavování se světové ekonomiky z krize.
Hlavní strategií všech dvaceti ekonomik pro nastartování hospodářského růstu a vytvoření nových pracovních míst je podpora exportu. Například americká vláda chce vývoz do pěti let zdvojnásobit, od čehož si slibuje vytvoření dvou milionů nových pracovních pozic v zemi. Tento plán však může negativně ovlivnit právě série ochranářských protiopatření ze strany amerických obchodních partnerů.
***
ŽEBřÍČEK ZEMÍ G20 pODLE MÍRY JEJICH pROTEKCIONISMU
za období od 3. čtvrtletí 2008 do 1. čtvrtletí 2010
* Stát dosáhl stejné míry protekcionismu jako ten, který je uveden nad ním
1. Ruská federace 5. Brazílie * Velká Británie * Turecko
2. Spojené státy 6. Čína 11. Itálie 16. Austrálie
americké 7. Německo 12. Japonsko 17. Jižní Korea
3. Indie 8. Francie 13. Kanada * Jihoafrická republika
4. Argentina * Indonésie 14. Mexiko 19. Saudská Arábie
Pramen: Globe Trade Alert/ Hell
