BIŠKEK/PRAHA Američtí vojáci v Afghánistánu mají po včerejšku problém. Jejich vojska jsou prakticky odříznuta od hlavní zásobovací trasy, kterou až doposud tvořila cesta z ideálně položené základny v kyrgyzském Manasu do Afghánistánu. Američané proto hledají jiné útočiště, aby se měli kam přestěhovat poté, co budou nuceni z Kyrgyzstánu definitivně odejít.
Dostali na to přesně 180 dnů, kdy musí opustit leteckou základnu v kyrgyzském Manasu. Zákon včera podepsal prezident Kurmanbek Bakijev a ministerstvo zahraničí o tom včera oficiálně informovalo amerického velvyslance. Den před tím zrušení základny odhlasoval i parlament Kyrgyzstánu.
Po zveřejnění zprávy o plánovaném odchodu asi tisícovky Američanů se ihned objevila řada spekulací o tom, která ze zemí v regionu jim poskytne náhradní útočiště. Kyrgyzstán byl pro pravidelné zásobování amerických jednotek působících v Afghánistánu klíčový.
Pozorovatelé všeobecně považují uzavření základny za tah Moskvy, která Biškeku dala na konci ledna těsně před oznámením o ukončení pronájmu základny Američanům nevratnou půjčku v celkové výši dvou miliard dolarů. Podle všeho s podmínkou, že Kyrgyzstán Američany vystrnadí.
Jako možná alternativa přichází pro USA v úvahu Turecko a jeho černomořské město Trabzon. Ale z hlediska vzdálenosti do Afghánistánu to není nejlepší možnost.
Proto USA uvažují o postsovětských republikách Uzbekistánu a Tádžikistánu. Obě mají s Moskvou nyní nejednoznačné vztahy. Snaží se sice nerozzlobit si příliš Kreml, ale také se chtějí sblížit se Západem. Jak Dušanbe, tak Taškent už vyslovily souhlas s tranzitem nevojenského materiálu přes své území do Afghánistánu, se kterým přímo sousedí. O vojenské spolupráci nyní jedná se středoasijskými partnery vrchní velitel amerických sil na Blízkém východě a ve Střední Asii generál David Petraeus. Tádžikistán, nebo Gruzie?
Z Tádžikistánu přišel včera zajímavý signál, který svědčí o tom, že by Dušanbe mohlo využít situace ve svůj prospěch. Tádžický prezident Emomali Rachmon při své návštěvě Moskvy 24. února hodlá jednat i o významném zvýšení nájmu za ruskou základnu na tádžickém území. Podle tádžických komentátorů počítá s tím, že si Rusové nedovolí odmítnout, protože kdyby museli Tádžikistán opustit, nahradili by je ihned Američané. S Uzbekistánem by USA musely vést složitější jednání. Američané zde již základnu měli, ale byla uzavřena.
Dalším hráčem je v této strategické hře i Gruzie, která usiluje o vstup do aliance. Nevýhodou je větší vzdálenost od Afghánistánu. Ministr obrany Gruzie David Sicharulidze sice včera odmítl, že by v blízké budoucnosti v Gruzii byly vybudovány vojenské základny NATO, o případné americké základně ale prohlásil: „Gruzie nabízí použití svého území jako alternativy při cestách do Afghánistánu.“
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
